Dohodli se, že se dohodnou, což znamená, že se nedohodli, protože se dohodnout nedokážou. To je výsledek čtvrtečního vládního jednání o finanční ústavě. Toto ústavní opatření by mělo vytvořit brzdu proti dalšímu zadlužování země. Na zadlužování ale stojí a leží sociální stát. Ten zaručuje, aby se spotřebovalo víc, než se vyrobí, a ten rozdíl se platí z dluhů. Jinak to nebylo, není a nebude, a tudíž i jednání o finanční ústavě je pokrytecká hra na to, že se "něco" dělá s ohledem na budoucnost.

Čtvrteční jednání sestřelila sociální demokracie svým ultimativním požadavkem, aby se vláda zavázala nedělat nic, co by zmenšilo příliv peněz do státní pokladny. Byl to požadavek nesystémový. Jedná se o ústavní patření s obecným rozměrem závazku, platil by tedy i pro sociální demokraty, až se ujmou vlády po příštích volbách. Vnášet do debaty do ústavním zákonu pojem "do voleb" je dětinsky trapné. To ale je jedno. Oranžoví mají vítězství jisté a nemůže jim uškodit žádná trapnost. Finanční ústavu si nepřejí a přát nemohou, protože kupování hlasů voličů je princip podpory sociální demokracii. Je to jenom hra a celkem není divu, že nebudí ani moc velkou pozornost.