Miloš Zeman má nepochybně pravdu, že v prezidentské volbě může uspět jen člověk s výsledky. Michal Horáček oznámil svůj úmysl vystřídat Zemana na Hradě. Výsledky má, nicméně ty nemají pranic společného, s výjimkou krátké epizody kolem roku 1989, kdy byl politicky angažovaný každý. Jeho vstup na politické kolbiště 28. října na Staroměstském náměstí nebyl nejšťastnější. V podstatě splynul s hloučkem celebrit a celebritek, kde každá je přesvědčena o své skvělosti, protože ji v tom ostatní celebritky ujišťují.

Někteří lidé z toho houfu vyčnívali, především, Petr Pithart. To je člověk, který by jistě zastával prezidentský úřad důstojně a seriózně, nepadal by do korunovačních klenotů v důsledku virózy a neuzavíral by strategická partnerství s totalitními režimy. Snadno lze chápat důvody, proč nechce podstoupit déle než roční kalvárii objíždění měst a vísek, kde by měl přesvědčovat o své způsobilosti lidi, kteří zvolili strašlivě nezpůsobilého Zemana. Michal Horáček to podstoupit chce. Třeba se mu to i podaří, jakkoli se to dnes zdá nepravděpodobné. Jeho dosavadní kamarádi mu v tom ale nepomohou.

Brexit a parlament

Vrchní britský soud vyslovil verdikt v souladu se zdravým rozumem: brexit se dá spustit až po souhlasu parlamentu. Tedy, ono se to říkalo už ve dnech brexitu, že vlastně to referendum nemá žádnou právní sílu. Je podporováno principem fair play, avšak tady nejde o play, ale o zásadní politickou otázku, která ovlivní zemi a její obyvatele do budoucnosti. Zastánci brexitu zvítězili, ovšem jen těsně, takže odpůrci brexitu budou odchod vnímat jako křivdu. Podle Nigela Farage by eventuální zákaz brexitu ze strany parlamentu byl zradou na Britech, kteří hlasovali pro. Na druhé straně brexit mohou vnímat jako zradu ti, co hlasovali proti brexitu. 7. prosince rozhodne při Nejvyšší soud. Podle názoru komentátorů ale parlament, obě jeho komory, by se nepostavil proti výsledkům referenda a brexit by nejspíš posvětil.

Nebyla by to zbytečná procedura. Odpůrci brexitu by pak už neměli pocit, že se stali obětí vášní a iracionality.