Ministr zahraničí Schwarzenberg se vyslovil proti rozšíření Visegrádské čtyřky o Slovinsko. Tento návrh vzešel od prezidenta Zemana a vzhledem k tomu, že Černín je s Hradčany ve válečném stavu a dá se čekat, že v Jelením příkopu bude položeno minové pole, ministrovo zamítnutí má svoji logiku a opodstatnění.

Nápad je to ale zajímavý a neméně zajímavá je i Schwarzenbergova poznámka, že rozšíření o Slovinsko by pak nastolilo možnost rozšíření o Rakousko, které má podle něj "jiné problémy, takže to nepovažujeme za účelné".

Když ale odsuneme stranou Zemanovy ambice nad-ústavně ovládnout zahraniční politiku České republiky a z nich logicky plynoucí ministrovu averzi, idea sama za úvahu stojí.

Visegrádská čtyřka, ostatně – nenáviděná a bagatelizovaná Václavem Klausem – je sdružení čtyř států, které spolu koexistovaly pod křídly monarchie. I Slovinsko sem přirozeně patří a jistě má Schwarzenberg pravdu, že by pak sem logicky patřil šestý pohrobek monarchie, totiž Rakousko. Vznikl by útvar zahrnující pětasedmdesát miliónů obyvatel, útvar, který po staletí fungoval a vedl k prosperitě všech zúčastněných, k té prosperitě, z níž dodnes všichni těžíme. Jde zřejmě o vyrovnání s jinou minulostí než komunistickou. Jde o vyrovnání s minulostí monarchie a možná nastává doba, kdy ostny přestávají píchat a je dobře si položit otázku, co nás spojuje. S pětasedmdesáti milióny by osa Paříž – Berlín mohla v rámci EU méně snadno zametat, pokud vůbec...