Úterní interview ministra vnitra Milana Chovance pro Právo dalo záminku k další mezipartajní roztržce. Rukavici zvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ten označil Chovance za lháře a osočil ho, že se dopustil protiprávního jednání dle paragrafu 317 trestního zákoníku.

Ono je kupodivu, co všechno může být trestné, protože Milan Chovanec v onom interview řekl jen to, že vládě předloží materiál, který je v důvěrném režimu. Nicméně v souvislosti s tímto suchým konstatováním poznamenal, že trvá na přísných bezpečnostních prověrkách osob, které by měly být v rámci asylové pomoci přijaty. Pokud jde o Pelikána, označil ho za vítače a hlavně - vyslovil domněnku, že jeho šéf v ANO si imigraci přeje, aby měl lacinou pracovní sílu do svých podniků.

Tak tohle by nám ještě scházelo, aby se uprchlická krize stala tématem pro nadcházející volby... a to by se mohlo stát, kdyby fackovačka dvou ministrů měla přesáhnout rozumné hranice. Je to tak trochu jako škrtání sirek na seníku. Snadno by se to mohlo zvrhnout do hádky, kdo je víc protiimigrační, a to je něco, co opravdu není třeba si přát.

Nicméně, věcně vzato, Chovancova argumentace se zdá býti rozumnou. Na bezpečnostních prověrkách je třeba trvat a že Evropa jako celek připouští naprostou zvůli v této věci, je doslova šílené. Zdánlivou pomocí vytváří zoufalou sociální vrstvu, která nemůže být jinak než frustrovaná a tudíž i radikální - konkrétně vzato to znamená, že se stává líhní pro terorismus. Jediné řešení je ochrana mořské hranice. Vylovit z vody ano, to samozřejmě, ale vrátit na břeh, odkud dotyčný vyplul.

Že to zákon nedovoluje? Není to přírodní zákon. Je to lidské dílo a jako takové může být předmětem změny, když to nutnost velí.

My máme tedy hranice suchozemské, a proto si může ministr vnitra dovolit nekompromisní postoj.

Zdá se, že poprvé v dějinách si můžeme říkat - chválabohu, že nemáme moře. Dobře to praotec Čech vybral, ten kopeček Říp!