Čekání na Ranince
Ústava věru není nic, co by se mělo šít horkou jehlou během několika hodin. Tři pětiny jedné ze dvou komor parlamentu můžou poslaneckou sněmovnu rozpustit. Je to dobré nebo špatné? To by mělo vyplynout z uvážlivé diskuse. Pokud bychom brali současnou "krizi" za jakousi "diskusi bojem", pak by vyplynulo, že aktuální politické potíže vznikly v důsledku neslýchané nezodpovědnosti Paroubkovy sociální demokracie, která sestřelila vládu (v době jejího evropského angažmá), aniž ji chtěla nahradit - pak by se totiž ukázalo, že její síla byla jen destruktivní a nikoli konstruktivní. Kvůli této šílenosti se teď má lámat ústava přes koleno.
Zajímavé je, že čilí poslanci zvedli ruku pro pochybnou novelu, ale neschválili by novelu, která by ukotvila to, co si veřejnost přeje - totiž volební systém zajišťující stabilní vládu (tedy v našich poměrech bonus pro vítěze) a přímou volbu prezidenta.
Nejkomičtější na tom všem je, že se řádné volby mají konat opravdu za chvíli, proč tedy ten povyk?
