Olaf už je tady, jenom ho nikdo neviděl. Olaf, ona evropská instituce zkoumající oprávněnost či neoprávněnost evropských dotací. Zabývá se Babišovým Čapím hnízdem (není doloženo, že Andrej Babiš zvrací, když vidí čápa, ale představa je to podmanivá) a souběžně se případem zabývá policie, která žádá Babišovo vydání z ochranných hradeb poslanecké imunity. 

Spis má tři tisíce stran. Podle čtvrtečních zpráv už tři poslanci nahlédli a zkoumali ty tři tisíce stran, naposledy za komunisty Jiří Dolejš. Oni nesmějí ani naznačovat. Olaf zatím zcela mlčí a jediný, kdo zatím relevantně naznačil, je Andrej Babiš sám. Poznamenal, že vývody Olafu mají doporučující účinek. Z takového náznaku lze usoudit ledacos. Dá se předpokládat, že Babiš závěr Olafu zná. Jistě se v Bruselu nezabýval jen migračními kvótami. Šlo mu o politickou budoucnost a ta do značné míry na verdiktu Olafu závisí.

Kdyby byl závěr vyšetřování Olafu jednoznačně pro Babiše nepříznivý, kdyby tedy Brusel potvrdil podezření, že se Babiš dopustil dotačního podvodu, pak by asi zaváhali i mnozí jeho podporovatelé. Případ s korunovými dluhopisy je dnes už zapomenutý poté, co se ukázalo, že Babiš využil Kalouskova zákonu k nezdaněnému příjmu ve výši 150 mega ročně. O tom se dnes už vůbec nemluví. O podvodu se mluví, jenže v České republice je paragraf zamotaný tak, že se nedá rozpoznat od housky. Vladimír Mlynář dokonce dostal tři roky natvrdo, než se ukázalo, že obvinění je nesmysl. Trestně stíhán je poslanec a někdejší primátor za to, že jeho předchůdce Bém rozjel cirkus s Opendcard – to je asi nejabsurdnější obvinění v dějinách českého Blbákova. Trestně stíhaná je i Vlasta Parkanová, aniž kdo soudný si cípem myšlenky myslí, že tato svatá žena někdy lemtala z vojenského penězovodu. Trestní stíhání je u nás oblíbený politický pešek. Kdo se na nás koukne, toho pešek bouchne. Že je někdo trestně oznámen, ještě neznamená, že něco provedl a bude potrestán.

Přesto ale dotační podvod je dotační podvod a někdo se k němu musí kvalifikovaně vyjádřit. Ty tři tisíce stran policejního spisu budí pochybnosti. Proto tedy je takový zájem o vyjádření Bruselu, tedy donátora oněch dotací. Nabíledni jsou dvě možnosti – že výrok Olafu Babiše očistí, anebo že ho ještě hlouběji namočí. Ovšem jako v písničce V+W o vodníkovi, je tu ještě možnost třetí, zkušenost napovídá, že nejpravděpodobnější – že výrok bude pýtický a nikdo z něho moudrý nebude, tudíž každý z něho urve svůj dílek pravdy jako argument k následné vřavě.

Ostatně soudím, že podstatný bude výsledek prezidentských voleb a že dosavadní vývoj tlačí v Zemanův prospěch. Vzestup Babišových preferencí je toho indicie.