Je nápadný spěch, s jakým byla odsouhlasena zřetelně nehotová smlouva s dalekosáhlými důsledky. Jde o záchranu eurozóny a snad i celé Unie.

Zdá se, že od Unie odpadne Británie, nebo přinejmenším zvolní své vazby, to je nejdůležitější poselství z právě ukončeného jednání o budoucnosti společenství a její společné měny. V Bruselu zastupoval naši zemi premiér Nečas a k připravované smlouvě vyslovil maximální zdrženlivost. Česká delegace jednala rozumně: smlouva je nehotová v zásadním bodu, totiž jaké sankce budou vynaloženy proti tomu, kdo překročí daná pravidla.

V tomto směru může být naše země sebevědomá. Máme menší míru zadlužení než jiné země. Náš podíl na vyvolání krize je zanedbatelný. Princip vyrovnaných rozpočtů a trestání rozpočtových hříšníků Česko podporuje. Principiálně jsme tedy ve shodě, ale jaké budou konkrétní detaily? Kdo a jak potrestá Francii nebo Německo, jakmile se dostane mimo linku?

Vnitropoliticky se ovšem dostáváme do zajímavé konstelace. Sociální demokracie se rozkřičela, že je Nečasova vláda protievropská. Jenže to, oč tu jde, jde příkře proti smyslu sociálně demokratické politiky nakupování hlasů za státní peníze. Kdo bude volit sociální demokracii, pokud by se mělo přistoupit na vyrovnaný rozpočet a drastické škrty z toho vyplývající?