Vrchní soud v Praze zrušil podle informací serveru Česká justice zprošťující rozsudek ve věci Čapího hnízda. Informace nevyvolala žádnou velkou pozornost, záleží teď na tom, jak se k ní postaví Andrej Babiš. Nějaké stanovisko zvenčí je těžké, pokud ne zrovna nemožné. Server cituje pasáž usnesení, ze kterého nelze být moudrý: přístup soudu vyznívá tendenčně, značně selektivně a tím nepřesvědčivě, neboť nalézací soud celou řadu důkazů naprosto pominul, zabýval se pouze velmi úzce vymezenou částí událostí, aniž by je zasadil do celkového kontextu vývoje projektu.

Jasné je pouze to, že strkanice kolem Čapího hnízda bude pokračovat. Babišovi stoupenci budou nadále přesvědčeni, že jde o politicky motivovanou kriminalizaci, odpůrci se budou těšit, že toho šmejda konečně dostanou. Těžší pozici má každý, kdo zastává nezávislý postoj a úsudek se snaží opřít o přesvědčivé argumenty. Výše uvedený citát v tomto smyslu přesvědčivý není.

Je vskutku komické, že „zasazení do celkového kontextu‟ přichází zrovna teď, kdy působení Andreje Babiše sklouzlo do groteskní podoby, kdy člověk neví, zda se Babiš zbláznil úplně nebo jen částečně. Jeho hlavní mediální sdělení je kašparkiáda kolem nutelly. Přihrává mu Alena Schillerová. Ta převzala roli dvorního… a narážíme na odsouzeníhodnou maskulinní supremacii, protože zaměstnání „šašek‟ nemá v češtině kodifikované femininum. Schillerová předvádí na sítích šaškárnu, ale co je, je šašek? Hopla, genderový přehmat. Je tedy šaškyně? Šaška? Nechme řešení filologům. Šaškování je genderově neutráální, bude jistě pokračovat, a je opravdu jen na Babišovi, jestli prapor mučedníka zvedne. Na něm a samozřejmě i na těch, kteří až do verdiktu soudce Šotta rzepsaného do 107 stran textu pečlivě opakovali mantru „trestně stíhaný předseda ANO Andrej Babiš‟.

Fungovalo to. Pak to skončilo, miliónoví demokraté museli odtáhnout svoji vězeňskou klec od budovy soudu. Možná se to obnoví. Nikdy ale nevstoupíš do stejné řeky, kázal Hérakleitos. Co jednou je nosné, může se stát blbým, a tento dojem mám i v daném případě.

Proto budu v klidu čekat, co na to soudce Šott, kterému hodili případ zpátky na hlavu, aby vše „zasadil do kontextu‟.