„Král Bibi se vrací“ – tak jásali stoupenci bývalého izraelského premiéra Binjamina Netanjahua, když se ukázalo, že jeho blok přesvědčivě vyhrál páté předčasné volby za necelé čtyři roky. Pro jeho stranu Likud hlasovalo přes jeden milion lidí. Získala 32 parlamentních mandátů a spolu se svými náboženskými a nacionalistickými spojenci dohromady 64 křesel ve 120členném Knesetu. Je to první jednoznačný výsledek ze všech pěti hlasování a pohodlná parlamentní většina, která Netanjahuovi zajistí klidnou vládu a ukončí bezprecedentní opakování předčasných voleb. Stále však probíhá jeho soudní proces, v němž je obviněn z korupce, zneužití důvěry a podvodů ve třech případech. Bude to poprvé, co do funkce premiéra nastoupí souzený politik.

Do Knesetu se nakonec dostalo jen deset stran. Současná vládní koalice premiéra Jaira Lapida a před ním Naftaliho Beneta získala jen 51 mandátů, protože do parlamentu se nedostali dva její členové – levicový Merec a Benetova Nová pravice, jehož předseda odešel z politiky. Tento kabinet byl od samého začátku ve svízelné situaci – vloni v červnu ho podpořilo pouhých 60 poslanců oproti 59, a vládl proto s velkými obtížemi; v neposlední řadě i proto, že šlo o různorodou směsici pravicových, středových a levicových stran, které se nemohly shodnout. Přesto byl přelomový, protože v něm poprvé zasedla i arabská strana. Vláda nakonec o svou těsnou většinu přišla, a Izraelci tak museli v úterý hlasovat znovu. Celá dosavadní vládní koalice teď skončí v opozici.

Volební účast překročila 71%, nejvíc od roku 1999. Izraelci dali jasně najevo, že si přejí pravicovou vládu bez Arabů a s Netanjahuem. Součástí jeho koalice však zřejmě budou nejen jeho tradiční ultraortodoxní partneři, strany Šas a Jednotný judaismus Tóry, ale i krajně pravicový Náboženský sionismus Becalela Smotriče a jeho volební partner, ultranacionalistická Židovská síla Itamara Ben Gvira. Ten je hlavní hvězdou voleb; ještě před dvěma lety ho skoro nikdo neznal a teď možná promění Izrael. Smotričovo a Ben Gvirovo uskupení skončilo třetí s 14 mandáty za Lapidovou stranou Existuje budoucnost. V minulých volbách jich přitom získalo jen šest.

K vzestupu ultrapravice nepochybně přispěly i letošní palestinské násilnosti, které vypukly na jaře a dodnes neustaly. Při teroristických útocích v prvních měsících roku přišlo o život devatenáct Izraelců, a bezpečnostní složky proto zahájily protiteroristickou operaci na Západním břehu, která vyvolala mohutný palestinský odpor podobný intifádě.

Itamar Ben Gvir chce být v nové vládě ministrem veřejné bezpečnosti, který má pod sebou policii. Kdyby se jím stal, chce provést policejní reformu. Mimo jiné prosazuje trest smrti pro teroristy a střelbu ostrými náboji do palestinských výtržníků, kteří napadají vojáky, a jeho voliči tento přístup plně podporují. Ben Gvir, který byl v minulosti mnohokrát odsouzen za extremistické činy, je stoupencem ultrapravicového ideologa Meira Kahaneho, jehož strana Kach byla v Izraeli prohlášena za teroristickou, ale tvrdí, že svůj postoj už zmírnil. Před několika týdny ho však skrytá kamera natočila, jak říká, že se mu podařilo všechny oklamat, protože ve skutečnosti má mnohem radikálnější názory, než tvrdí.

Smotrič by byl rád ministrem obrany, ale toto křeslo spíš obsadí Likud. Mohl by však získat resort spravedlnosti a změnit Izrael k nepoznání. Během předvolební kampaně představil návrh reformy, která má oslabit pravomoci Nejvyššího soudu, zastavit Netanjahuovo trestní stíhání, umožnit vyhošťování žadatelů o azyl a legalizovat židovské osady na soukromé palestinské půdě. Stejně jako obě náboženské strany také podporuje zrušení povinné vojny pro ultraortodoxní studenty, posílení moci vrchního ortodoxního rabinátu a anulování všech liberálních kroků v náboženské oblasti přijatých dosluhující vládou, které podporovala široká veřejnost. Jair Lapid označil vládu s těmito dvěma radikály za „gang, který zničí izraelskou demokracii“.

Možné působení této dvojice extremistů ve vládě znepokojuje i Washington a představitele amerických židovských organizací. Také izraelští analytici varují, že Izrael by se ocitl v mezinárodní izolaci a zničil dosavadní diplomatické úspěchy. Nejmenovaní američtí politici už dokonce uvedli, že s ultrapravičáky v izraelské vládě nebudou spolupracovat, a možné ochlazení slibně se rozvíjejících vztahů naznačily i Spojené arabské emiráty, s nimiž Netanjahu jako premiér uzavřel dohodu o normalizaci. Před udělením důležitých ministerstev Smotričovi a Ben Gvirovi varovalo i několik bývalých ředitelů Mosadu a armádních velitelů. Netanjahu si jako zkušený politik problém extremistů ve své vládě uvědomuje a bude zajímavé sledovat, jak a jestli vůbec ho vyřeší. Raději by vytvořil koalici s umírněnou Národní jednotou, která vznikla sloučením stran ministra obrany Benyho Gance a ministra spravedlnosti Gideona Saara, ale oba spolupráci předem vyloučili a ve středu oznámili, že jejich uskupení odchází do opozice.

Po všech formalitách pověří někdy příští týden prezident Jicchak Herzog Netanjahua sestavením vládní koalice. Bude na to mít tři týdny, a pokud mu nebudou stačit, může požádat o další dva. Než nová vláda vznikne, bude premiérem dál Jair Lapid.