„My Evropané přece nemáme nic než svou rétoriku“

Diskuzní pořad německé veřejnoprávní televize ARD s názvem „Hart aber fair“ (Tvrdě, ale férově) udělal v pondělí 7. března čest svému názvu. Obyčejně jsou programy tohoto druhu kritizovány, že jsou šiřiteli omletých frází. Ale tentokrát to bylo jinak... V zájmu zachování autentičnosti jsem ponechal většinu textu v přímé řeči a bez komentáře:

Brigádní generál ve výslužbě a bývalý poradce kancléřky Merkelové Erich Vad mimo jiné uvedl:

„Jaderné zbraně vždy hrály zastrašovací roli i v konvenčních konfliktech. Tak tomu bylo i ve studené válce. Také jsme vyhrožovali ze strany NATO použitím jaderných zbraní, protože jsme v té době byli slabší v konvenčních zbraních. To znamená, že při útoku z východu s tím musel nepřítel počítat již v rané fázi. Tehdy jsme udržovali mír oboustranným zastrašováním. To byl náš koncept. Ale myslím, že v tomto případě je u Putina cítit jistá nouze, že s těmito zbraněmi vyhrožuje, aby se vůbec nějak posunul vpřed. ...Jako voják si pokládám otázku: Jak se z toho dostaneme?

Plně rozumím našim hodnotám, našim zásadám a tomu, co chceme dělat v zahraniční politice. Ale musím říct – co mi vadí, je to eskalační vyjadřování, které zesiluje u našich politiků a také v médiích. Jako voják si říkám: s vojenským řešením do toho nemůžeme jít, takže z toho musíme najít politické východisko. Ať už to bude neutralita Ukrajiny nebo něco jiného, ​​musíme ho najít! A od určitého okamžiku musíme znovu začít mluvit s Putinem. Pokud ho ale označíme jako hysterického, iracionálního, šíleného a nemocného, ​​pak to nebude možné.

Ještě je tu druhá věc, která mě trápí: skutečnost, že jako Evropané mluvíme, jako bychom měli vůbec právo spolurozhodovat – jenže rozhodnutí se přijímají ve Washingtonu, v Moskvě a v Pekingu. A naše telefonická diplomacie, naše návštěvy, naše připomínky, to je čirá symbolika. Putin na to vůbec nereaguje, reaguje na vojenskou sílu. A tu mají Američané. To je pro něj a samozřejmě také pro Čínu nějaký faktor. My Evropané přece nemáme fungující armádu, tím méně tu naši německou... a nemáme vlastně nic, čím bychom mohli oponovat, jen pouhou rétoriku bez výsledků. Ta se ale navíc oboustranně vyostřuje – a já si opravdu kladu otázku JAK SE Z TOHO DOSTANEME?

..... NATO vždy stavělo na odstrašování, vojenské síle a ochotě zapojit se do dialogu. .. Chybí mi právě ta ochota k dialogu .... Kam se vytratila politika? Kde je diplomacie? Nestačí mi, když se němečtí politici postaví a řeknou - což je samozřejmě také pravda -, že Putin je válečný zločinec - to ví každý... ale jak se z tohoto problému vymaníme? V konečném důsledku jsou naši političtí představitelé placeni za to, že nejen uplatňují principy, ale za jistých okolností také vyvažují protichůdné principy takovým způsobem, abychom mohli najít řešení. Já ale nevidím žádné nasazení k hledání řešení!“

***

K otázce možné eskalace války v případě většího zapojení Německa do válečného dění odpověděla mladá německo-ukrajinská publicistka Marina Weisband:

“Nemáte ponětí, jak těžké je pro mně odpovědět na tuto otázku, protože mám na Ukrajině mnoho přátel, kteří na kolenou prosí a volají: ‚Zavřete nebe! Naše děti jsou bombardovány.‘ Slyším to a zoufám si, protože vidím – že to nemůže NATO udělat, protože je to vlastně cesta do 3. světové války a pokud tudy půjdeme, tak hlavními oběťmi budou stejně zase Ukrajinci....myslím – a srdce mi přitom krvácí - že tedy ani Ukrajincům by to asi moc nepomohlo.“

***

Ostřílený politolog prof.Christian Hacke k válce na Ukrajině říká:

„Tuším, že až budou historici muset za deset, dvacet, třicet let vynášet soudy, řeknou: nejsme tak úplně nevinní. Vyprovokovali jsme u Putina některé věci, které se neměly stát. A jsou další, kteří říkají: možnost mírové Ukrajiny tu byla od samého začátku - neutrální Ukrajina, svobodná mezi Východem a Západem... to říkali lidé jako Henry Kissinger, Helmut Schmidt, Zbigniew Brzezinski a další. Čínský ministr zahraničí tento neutrální návrh přednesl na poslední Bezpečnostní konferenci v Mnichově a neexistuje jediný diplomatický návrh, ani z USA, ani ze zemí NATO, který by to myšlenku neutrality nějak povzbuzoval. ....

Putin je machiavelista, čistě mocenský politik, který usiluje o co největší expanzi moci do míry, jak je mu dovoleno. A samozřejmě v jaderném období také ví: ‚kdo udeří první, zemře druhý‘...a pohrává si s tím.... Teď to není o dobrém a zlém - jde o otázku: jak se dostaneme z této situace?….Já to taky nevím. Ale řeknu to znovu - nebyli jsme zvlášť šikovní v západní politice a diplomacii. Máme amerického prezidenta, který předně Putinovi signalizuje, že když dá dohromady nějaké jednotky a (vojensky) zakročí, tak on nezasáhne, neboť to není území NATO. To je prakticky pozvánka! A naše diplomacie je souběžně fixovaná na další nažhavování toho, co je Putinovi léta trnem v oku – totiž Ukrajiny jako člena EU a NATO.

(moderátor Plasberg: „Dnes bylo oznámeno, že se přijímací řízení EU s Ukrajinou uvede do pohybu, nebude urychleno, ale dá se do pohybu“).

To je ale naprosto kontraproduktivní, protože stále platí, že neutrální řešení je zatím myslitelné - nevím, jestli je to ještě možné -, jen pokud se přece jen obě strany dohodnou, že do toho půjdou se zachováním tváře. To platí hlavně pro Putina. Tedy že se dohodnou právě na neutrální Ukrajině, tedy ne v nějaké západní alianci, ale na svobodné Ukrajině a stejně tak bez Putinovy přímé možnosti vlivu. Neutrální Ukrajina. Toto je asi jediné řešení, ke kterému by se možná mohl Putin z pohledu politických jednání zapojit.

Pokud budeme pokračovat ve všem jako paní von der Leyenová a další politikové: ‚Nyní je čas, aby byla Ukrajina přijata do EU,‘ mohu jen říci: ‘pak ještě více rozdmýcháte Putinův hněv.‘ Nyní je především potřeba konkrétní vojenské pomoci Ukrajině ve větším měřítku.“

***

K divácké otázce „Věří někdo, že Ukrajina odolá přesile Ruska?“ odpověděl opět brigádní generál Val:

„Pokud půjde do vleklé války – kterou Ukrajinci z Kyjeva a východní Ukrajiny zatáhnou i na západ Ukrajiny – a bude z toho „nekonečný příběh“, pak Putin skončí jako poražený. Máme mnohé příklady - počínaje Vietnamem, přes Irák, Afghánistán - tam byli i Rusové 8 let a vykrváceli. A rovněž NATO nebo vlastně mezinárodní společenství více než 50 států v Afghánistánu i po 20 letech bylo poraženo… Talibanem v teniskách s kalašnikovy a slabou výzbrojí – i to se může stát. Putin musí – z ruského pohledu – pokud možno co nejrychleji ukončit hlavní část své operace. Tedy sesadit vládu v Kyjevě, zneškodnit ukrajinský generální štáb a zpravodajské centrum - na to se Rusové v nejbližších dnech připravují. Následně se pak vše asi vojensky přenese hlavně na jihovýchod Ukrajiny.“

Zdroj

Mnichov , 9. března 2022