28.5.2022 | Svátek má Vilém


ÚVAHA: Ad Ukrajina

4.3.2022

Jako chlapec jsem miloval Velkého šéfa Davida Nivena, který ošálil NATO a vyfoukl (tehdy v Československu zlému) paktu prachy z vlaku, k čemuž mu dopomohli dva francouzští zlodějíčci představovaní Bourvilem a „Bebelem“.

Můj přítel Vašek Chýlek seděl tenkrát po mém boku v maloměstském biografu a když jsme film sledovali - za tři koruny - již podruhé, povídá Venca náhle na Bourvilův vrub: „Já mu budu říkat Filuta.“

On totiž ten hrdina nosí v dotyčném americkém snímku (který se vlastně jmenuje Mozek) takovou legrační, placatou čepici. S přízviskem Filuta mi rázem splynula. Tak už jsem pak Bourvilovi říkal. Ale uplynulo dvacet let a došlo k převratu. Hle, Severoatlantický pak už není zlý a má tendenci se rozšiřovat; i ptám se pokaždé, zda k němu skutečně má patřit třeba Turecko. To ano. Ale nikdy jsem se neptal, jestli by se k Americe, k Němcům a zbytku Paktu měla přimknout Ukrajina. Nejsem přitom sám, kdo pokládá podobný nápad za fatální chybu. Tou chybou bylo již to, že NATO vůbec naznačilo podobné chutě.

Jestliže by byly ukojeny, jako další člen Severoatlantického paktu je už na řadě Rusko. Hm. Šlo by do toho?

Řekl bych, že také o tom někteří Rusové i dnes uvažují; avšak většina je proti. Stejně tak Putin - a důkaz již sledujeme v přímém přenosu. Na Ukrajině je válka a prezident dostal nabídku, že ho vrtulníkem či letadlem odnesou blíž k centru Paktu. Mohu-li pak věřit zpravodajství, nabídku hrdě odmítl. I doma se totiž cítí ve větším bezpečí a přesně ani neví, co by v Německu dělal a jak by dopadl. „Zde“ na Ukrajině může sice (a oproti tomu) padnout, nicméně má zrovna tak šanci, že „jen“ padne do rukou Putinových a že s ním tento muž bude nakládat před jakýmsi tribunálem jako v bavlnce.

Takže se ukrajinský prezident (a jinak také dobrý herec) bude snad mít v Rusku lépe, než kdyby teď zbaběle prchl z boje. Anebo… Ano. Nebo se naopak bude mít hůř. A co vlastně tvrdí „Rusáci“?

Tvrdí, že za druhé světové války čekali zbytečně dlouho - a důsledkem toho málem podlehli Hitlerovi. A NATO sice není žádná Čtvrtá říše, avšak současný vládce Rusi postavil problém takřka tak. Navíc zavzpomínal. V letech 1940 a 1941 prý Sovětský svaz rovněž neměl jen čekat, nýbrž měl převálcovat Polsko - a skrz ně Führera. Posuňme se však časem, jenž tak zběsile pádí, o celých osmdesát let - a hle, tady máme (zdánlivé) ospravedlnění. Ospravedlnění toho, že Rusové postupují Ukrajinou a obsazují Kyjev. Rozdíl je ovšem v tom, že Ukrajina není Polsko, ale leží ještě kus východně, přičemž na jejím území žije vícero Rusů. Částečně se tady rusky i mluví - a rozhodně to nebylo nikým zakázáno, i když ruština už nemá či neměla být žádným z tamních úředních jazyků, to je taky pravda. Pravda, která se Putinovi nezajídá, přičemž v životech osobních i světadílů platilo vždy, že to, co je možné, se i stane.

Nic jiného ani nesledujeme a Ukrajinu je, zdá se, možno obsadit z východu, anžto zatím nevidím žádnou novou německou armádu, která by statečně pochodovala Rusům vstříc. A vnímáme sice Američany, ano, avšak Biden není blázen a nevydá, doufejme, „příslušné“ pokyny. Protože střetnutí Spojených států a Ruska na území Ukrajiny by mohla být skutečná světová katastrofa. To i pánové okolo Bidena chápou, i nechávají bojovat „osamělou“ ukrajinskou armádu.

Tady se ovšem nabízí taky otázka, z čeho se ona armáda skládá, kdo v ní bojuje a jaké mají ti muži skutečné důvody. A u koho jde o skutečný „boj za vlast“.

Osobně doufám, že u někoho ano, ale současně váhám, neboť nelze než konstatovat, že je to Rusko, kdo je na mapě obklopen, ne-li obklíčen Západem, jenž - malý paradox - figuruje dokonce i v jeho zádech (a který Rusí není obklíčen).

Ještě se však vraťme k (demagogickému) Putinovu srovnání současnosti s historií starou už osmdesát roků! Podle ruského vůdce se chtěl Stalin kdysi zavděčit Hitlerovi, následkem čehož čekal. A pak umřelo obrovské množství lidí ve Velké vlastenecké válce. Putin se prý právě proto nechce zavděčovat tomu dnešnímu Západu, ale dělá, jako by si neuvědomoval, že tento Západ není s Třetí říší srovnatelný.

Přitom se tváří, jako by na Ukrajině pučel nový nacismus, který by dřív či později „plamenně“ přeskočil až do jeho rodného Leningradu a Moskvy. Proč by to Západ dělal?

Kvůli surovinám těžko. Skoro jen ty může „Rus“ nabídnout. Ale především Putin nechápe samotný způsob myšlení západních generálů, který se od vnímání Hitlerova liší kardinálně. „Západ“ by Rusko jen těžko chtěl okupovat; ač není sporu, že tomu samému nelze stejně stoprocentně věřit v případě Ukrajiny.

Tu Západ plánoval či plánuje učinit součástí NATO - a přiznejme, že to byla chyba. Byla, i platíme. Rus je zničehonic v Kyjevě. Putin měl pocit, že je Ukrajina protiruská a hlavně moc kontrolována „zvenčí“. Neumí současně zapomenout, že dřív byla součástí jistého Svazu - a že ji údajně (a uměle) stvořil jiný Vladimír, jistý Iljič Uljanov. Lenin.

Jak to tenkrát přesně bylo, nevím, ale taky na tom již nezáleží. SSSR se rozpadl a Ukrajina může a měla by taky být samostatnou republikou. A to jen někdo v Kremlu omílá své staré argumenty okolo státního převratu v Donbasu (2014). Jako každý megaloman, jímž byl i Hitler, si přitom snad Putin skutečně myslí, že část lidu Ukrajiny věří v jeho příchod.

Jako v příchod spasitele. I tací věřící budou, ale je jich pár a není to dost na to, aby počet ospravedlnil, co se právě děje. Aby ospravedlnil obsazení Kyjeva.

Neonacismus na Ukrajině probleskl, ale co okrajový jev, a osobně jsem přesvědčen, že nejde o skutečný neonacismus. Tou nejlepší obranou je pak sice útok, tohle zjištění nelže, ale zde nebyl na místě. Donbas o pomoc nevolal, anebo jako regulérní celek rozhodně ne, a ani Luhanská lidová republika neprahla po příjezdu tanků. Ozvaly-li se podobné hlasy, patřily a patří jedincům. Neospravedlňuje to invazi. Ani Putinovu touhu postavit ukrajinského prezidenta před „řádný soud“. Kdepak! To se jen pán Ruska utrhl z řetězu. Neopodstatněně, velikášsky. S pocitem, že to - přece – lze. Že si útok „můžeme dovolit“.

Výsledky druhé světové války jsou mu přitom posvátnou modlou, jíž se nakonec dá ospravedlnit cokoli. Dokonce i tato slova k příslušníkům ukrajinské armády: „Vaši otcové, dědové i pradědové se nebili s nacisty proto, aby panovali dnešní Ukrajině neonacisté. Přísahali jste věrnost lidu - a ne juntě. Proto nevykonávejte příkazy, složte zbraně a vraťte se k rodinám. Pustím vás živé domů.“

Tolik velikán.

Nicméně pozor, velikán s prstem u tlačítka. A skalní nehybnost Německa i Ameriky má příčinu právě v existenci onoho knoflíku, knoflíku k pumě s velkým P. Není totiž ani sebemenšího sporu, co „velký Vladimír“ naznačil. Pokud mě, cizáci, nenecháte na Ukrajině a jednat, vystřelím k vám nukleární rakety.

Jak jinak dešifrovat slova o tom, že „akce Ruska povede pro kohokoli k následkům, s nimiž se ve své historii doposud nesetkal“?



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!