Událostí týdne se stal nedělní rozhovor, který časopisu Atlantic poskytla bývalá ministryně zahraničí Spojených států Hillary Clintonová. Komentátory překvapil ostrý tón, jímž se zkušená politička pustila do stávajícího prezidenta Baracka Obamy.

Nesouhlasí s většinou klíčových zahraničněpolitických rozhodnutí současné vlády, ba dokonce tvrdí, že prezident Obama v zásadě nemá žádnou funkční koncepci zahraniční politiky. Podle Clintonové jediným postulátem, na němž se zakládá politika Bílého domu, je zásada dělat co nejméně chyb, jenže tento princip nedává smysluplnou odpověď na četné výzvy současnosti.

Rok a půl po svém odchodu z čela americké diplomacie označuje Clintonová americkou strategii v Sýrii za debakl a tvrdí, že od začátku prosazovala rozhodnou podporu umírněné syrské opozice. Právě proto, že Obama se jejími radami neřídil, vakuum v Sýrii bylo zaplněno radikálními islamisty.

Bývalá ministryně kritizuje rovněž váhavý postup Bílého domu vůči Íránu, zejména uznání práva Teheránu na obohacování uranu. Letmo se obouvá také do neslané nemastné pozice Washingtonu v rusko-ukrajinském konfliktu a vyslovuje silný závěr, že svět potřebuje silné americké vedení schopné prosazovat americké hodnoty.

Když se po tomto výpadu Clintonová dostala pod silnou palbu jak ze strany prezidentského štábu, tak ze strany konzervativců, kteří jí připomněli leckteré kapitoly z její vlastní minulosti, pokusila se ulomit hrot sporu a v telefonickém rozhovoru vysvětlila prezidentovi, že rozdíly mezi nimi jsou jen taktického rázu.

Většina amerických komentátorů ovšem pochopila nečekaný útok Clintonové jako zahájení její prezidentské kampaně. Okolí Baracka Obamy je na výsost pobouřeno chováním bývalé ministryně, zvláště tím, že útok se odehrál dva měsíce před důležitými volbami do Kongresu.

Demokraté se obávají, že jejich odpůrci tím levně přijdou k dodatečné munici a to jim ulehčí volební kampaň. Experti však poukazují na to, že svým výpadem míří Clintonová dál než jen k těmto volbám, neboť jenom rozhodné distancování se od Baracka Obamy jí muže zajistit úspěch za dva roky.

Většina Američanů totiž pokládá zahraniční politiku prezidenta za jeho největší slabinu, 55 procent z nich negativně hodnotí jeho mezinárodní strategii. Je jen přirozené, že potenciální kandidát na nejvyšší úřad Spojených států se musí s Obamou rozhodně rozejít.

Deník Washington Post se přitom domnívá, že veřejná roztržka mezi Hillary a Barackem může ponouknout jiné potenciální kandidáty k tomu, aby Hillary hodili rukavici. Mlčí zatím kupříkladu viceprezident Joe Biden, jenž v minulosti signalizoval možný zájem o Oválnou pracovnu. Deník zdůrazňuje, že na rozdíl od svých předchůdců neudělal Barack Obama vůbec nic proto, aby označil nebo připravil svého možného následovníka.