V době elektronických komunikačních prostředků jsme velmi často informováni o aktech terorismu kdekoliv na světě, a tak si na ně zvolna přivykáme. Pokud se však jedná o tak velký masakr, jaký se udál 15. března v novozélandském městě Christchurch, podle očekávání vzbudil silnou odezvu po celém světě. Nepřekvapilo mne, že se něco takového stalo, napětí mezi silami islámu a okolním světem poslední dobou viditelně vzrůstá, překvapilo ale, že se tak stalo na Novém Zélandu. A navíc v městě, které bylo v nedávných dobách postiženo dvěma silnými zemětřeseními. Každý soudný člověk, ať už si myslí o islámu, co chce, musí tuto akci odsoudit. Takovýmto způsobem se nedá bojovat ani s militantními džihádisty, natož s pokojnou muslimskou komunitou.

Co překvapilo/nepřekvapilo, byly reakce mnohých politiků a novinářů. Ministerský předseda Austrálie Scott Morrison prohlásil, že útočníkem byl krajní pravičák. Jak jen na to přišel? Dnes je to holt v módě. Ve svém Manifestu Tarrant prozrazuje, že byl komunistou, potom anarchistou, nyní je eco-fašistou. Tohle tedy nevypadá na krajního pravičáka, spíše na člověka, který má v hlavě zmatek, tedy levičák. Ale ta nálepka se „pokrokovým“ silám zalíbila a hned se ujala. Když v roce 2017 Američan Stephen Paddock zastřelil 58 lidí a více jak 800 jich zranil, media o něm jako o pravičákovi nepsala. Stalo se tak v Las Vegas a oběťmi byli účastníci nějakého koncertu. Media nepátrala po motivu, třeba se mu nelíbila ta muzika! Od novinářů jsme se dozvěděli, že útočník Tarrant obdivoval „heavy metal“ skupinu Tool. Jak některé jejich texty naznačují, skupina těchto „umělců“ se nevyhýbá drogovému opojení a lze se domyslet, že ani Tarrantovi nebyly drogy lhostejné.

Obsáhlý Manifest (74 stran) nabízí mnoho zajímavých a podivných informací o duševním stavu tohoto magora. Zajímavé, že Manifest byl rychle z internetových stránek stažen. Píše tam mimo jiné i to, že je obdivovatelem komunistické Číny, ale o tom se sdělovací prostředky nešíří. Jen jednou se zmínil o Trupmpovi, o tom se ale mluví hojně. Ten Donald zkrátka může za všechno. Také jako důkaz „white supremacy“, tedy smýšlení bílé nadvlády, slouží zmínka o „great replacement“, tedy o masové výměně obyvatelstva. Tento výrok se však přisuzuje francouzskému spisovateli jménem Renaud Camus a ten jistě ví, o čem mluví.

Tarrant se narodil v australském městečku Grafton, nedaleko na sever od mého bydliště. Přestože již několik let pobývá na Novém Zélandu, policie zasáhla i v Graftonu, vyslýchala sestru i matku pachatele, jen babičku vynechali, ta totiž trpí demencí. Viděl jsem v televizi, jak se obyvatelé za svého rodáka hanbí, jakoby s jeho činem měli co společného. Všichni, kteří byli pro obrazovku vybráni, projevovali solidaritu s celým muslimským světem a vyjadřovali podporu mírumilovnému islámu. Vždyť i novozélandská ministerská předsedkyně oblékla hidžáb. Nemohu se zbavit podezření, že ničemný střelec Tarrant není jediným, kdo má v hlavě zmatek.

Hlavně se pokrokoví činitelé shodují v tom, že z této smutné události je nutno učinit důležité závěry. Pozměnit zákony tak, aby byl omezen přístup obyvatelstva ke zbraním. Dále je nutno potírat lidi, kteří se projevují islamofobicky, tedy žádná kritická slova na adresu této podivné ideologie. Když třeba někdo bude rozhlašovat, že podle zákona šaría náleží homosexuálům trest smrti, že ženy mají toliko půl mozku anebo že sňatky starců s malými holčičkami jsou prorokem povoleny, bude zapotřebí s takovým individuem pořádně zatočit. Také „hate speach“ bude nutno vymýtit. Nevím však, jak a kdo stanoví hranice, tedy co je a co není nenávistná řeč. Máme tu před volbami a politici, jak už mají ve zvyku, hází tu jedovatou slinu jeden na druhého. Když je tak poslouchám jak o sobě vzájemně mluví, napadá mne, že by nebylo slušné volit žádného z těch darebů.

Ano, vyslovit lítost nad padesáti zmařenými životy a též vyjádřit soustrast rodinám pozůstalých je v civilizovaném světě správné a v tom se připojuji i k těm zarytým levičákům. Jenže oni nebudou sdílet se mnou třeba lítost nad skoro devíti tisíci buddhisty, které v první dekádě tohoto století zavraždili zbožní muslimové na jihu Thajska. O tom se totiž v západních sdělovacích prostředcích ani nezmiňují. Buddhismus asi není dosti pokrokový. Allahu akhbar. Teď nezbývá než jen čekat, kdy si pro mne přijdou a odvedou mne na převýchovu.