Bude to znít cynicky, ale několik pozitivních stránek současná koronavirová situace má již dnes. První pozitivní vliv je, že z médií téměř zmizely alarmistické zprávy o konci světa kvůli klimatickým změnám. Tak jak ještě před třemi měsíci byly hlavní zprávy ve všech a zejména ve veřejnoprávních médiích o suchu a záplavách, vymírání druhů či tání ledovců, dnes vše přebil koronavirus. Nemocnou dívku Gretu vystřídaly na prvních stranách novin počty nakažených, uzdravených a mrtvých a pozitivní příběhy lidí z „první line“.

Greta a její tým se naposledy snažili zaujmout veřejnost prohlášením, že také ona prodělala COVID-19, ale to již bylo pro média i veřejnost naprosto nezajímavé. V době koronavirové krize a přímého ohrožení životů evropských obyvatel se ukázalo, že celé šílenství za záchranu klimatu je způsobeno zejména vysokou kvalitou životní úrovně a všeobecným dostatkem v západoevropském světě. V době hojnosti projevovali lidé ochotu přijímat zdražení elektřiny, pohonných hmot, aut a dalších komodit ve jménu záchrany planety. V době nadcházející hospodářské krize pravděpodobně i Evropané hromadně odmítnou její prohloubení záměrně způsobené zdražováním mnoha základních komodit z důvodu úspory CO₂.

Druhým významným pozitivem je často diskutovaná částečná deglobalizace. Již před dvěma lety vyzval americký prezident Donald Trump americké průmyslníky, aby se „vrátili z Číny domů“. Současná krize donaha odhalila totální evropskou, resp. světovou závislost na produkci z Číny. Několik evropských ředitelů nemocnic včetně ředitele motolské nemocnice MUDr. Ludvíka pojmenovalo jednu z příčin (volně cituji): „Deset let mně protikorupční organizace kontrolují každý nákup ochranných pomůcek a dalšího vybavení, zda nakupuji za nejlevnější cenu, až jsem během těch deseti let přesunul veškeré nákupy do Číny, protože čínským výrobcům nemohou ti evropští cenově konkurovat.“ I když toho vedení Evropské unie na rozdíl od USA zatím nebylo schopno, po ukončení koronakrize si členské státy zcela jistě vynutí nějakou ochranu národního, resp. evropského průmyslu. Je ostatně veřejným tajemstvím, že se Evropskou unií požadované snižování produkce CO₂ plnilo také přesunem výroby právě do Číny, která samozřejmě svoji produkci CO₂ zvyšovala.

Třetím trochu nechtěným pozitivem je totální zaspání vedení Evropské unie, resp. Evropské komise a její předsedkyně v počátku šíření koronaviru Evropou. Není samozřejmě primárně v popisu práce EU řešit pandemii, ale Komise v plné nahotě ukázala fakt, že její členové jsou odložení druhořadí evropští politici, a tak v situaci reálného ohrožení životů občanů zcela převzaly iniciativu vlády národních států. A EU se poté vrátila ke svému osvědčenému postupu, k tištění a rozdávání peněz. Lze pouze doufat, že si Evropané, resp. nejvyšší představitelé národních států a národní parlamenty tuto situaci uvědomí a konečně zahájí tolik nutnou debatu o reformě EU a návratu k jejím základním kořenům.

Mezi pozitiva se dá počítat i skutečnost, že tisíce kontrolních úředníků přerušilo své kontroly... a nic se nestalo! Nikdo kontroly ani úředníky nepotřeboval. Vláda odložila EET, některé daně, poplatky či kontrolní hlášení - a opět, svět se nezhroutil! Snad se i tato vláda, která za posledních šest let přijala třicet tisíc nových zaměstnanců státu a zvedla mandatorní výdaje o desítky miliard, zamyslí nad tím, že podmínky oživení ekonomiky a podnikání musí uvolnit a ne šněrovat.

I tato krize má svá pozitiva. Hleďme proto do budoucnosti optimisticky!