Inzani Jardim Vakfi, doslovně přeloženo „Nadace pro humanitární pomoc“, zkratkou IHH, je jedním z hlavních organizátorů flotily „Svobodná Gaza“. IHH je turecká nevládní organizace (NGO), založená r. 1992 a r. 1995 úředně zaregistrovaná v Istanbulu. Vedoucím IHH, která se na internetu představuje stránkami www.ihh.org.tr, je Turek Bülent Yildirim. IHH zakoupila tři z devíti lodí flotily „Svobodná Gaza“, mezi nimi i osobní loď „Mavi Marmaris“, na které časného rána 31. května 2010 došlo k nejtvrdším srážkám. Byli zde mrtví a zranění.

IHH má vlastně podporovat sirotky potravinami a ošacením, financovat vzdělávací zařízení, nemocnice, odborný výcvik, výstavbu mešit a dodávky léků do krizových oblastí. V islámských zemích po celém světě se silně zasazuje proti porušování lidských práv a v minulých letech rozšířila svou působnost též do evropských zemí.

Kromě humanitárních akcí se však IHH zřejmě podílí i na podpoře islámistických sítí. Nese zjevné známky radikálně-islámistické a protiamerické orientace, stejně jako ideologické blízkosti k egyptskému Muslimskému bratrstvu, jehož palestinským křídlem je Hamás. Na veřejných konferencích v Turecku v uplynulých letech zástupci IHH agitovali pro Hamás a jeho strategii, včetně ozbrojeného boje proti Izraeli a Palestinské samosprávě. Na internetu snadno najdete záběry ze setkání šéfa IHH Bülenta Yildirima s pohlaváry Hamásu, jako je Izmail Haníje a Chálid Mašál. Ostatně i Hamás se původně angažoval v sociální oblasti, takže spřežení s IHH by nás vůbec nemuselo překvapovat.

Zástupci Hamásu sami považují spojení s Tureckem přes IHH za mimořádně významné. Oficiální internetové stránky Hamásu www.palestine-info.net nebo www.palestine-info.cc nemají sice žádnou německou verzi, ale vedle překladu do angličtiny, urdštiny, ruštiny a francouzštiny mají i verzi tureckou. Také vojenský orgán Hamásu, Brigády Izzadín-al-Kassám, nabízí svou webovou stránku www.alqassam.ps kromě v arabštině a angličtině už jenom v turečtině.

IHH náleží k „Union of Good“, „svazu dobra“, organizaci zastřešující přes padesát islámských nadací a humanitárních organizací po celém světě. „Union of Good“ podporuje nejen vládu Hamásu v Gaze, ale i civilní struktury Hamásu na Izraelem obsazeném Západním břehu, mezi nimi „Islámskou charitativní společnost“ v Hebronu a „Charitativní společnost Al-Tadhamún“ v Nablusu. Celá činnost IHH na Západním břehu je pod dohledem palestinských bezpečnostních složek.

Prostřednictvím „Union of Good“ má IHH samozřejmě rozsáhlé mezinárodní styky s dalšími islámistickými organizacemi. Výnosem sociálnědemokratického ministra obrany Ehuda Baraka bylo v r. 2008 v Izraeli 36 organizací náležejících k „Union of Good“ zakázáno. Jako „číslo 36“ byla na seznamu ilegálních seskupení v Izraeli také IHH. Už během operace „Obranný štít“ na jaře 2002 padly do rukou izraelské armády dokumenty, ze kterých vyplývalo, že „Union of Good“ poskytoval prostřednictvím takzvaných palestinských humanitárních organizací finanční odškodnění rodinám „mučedníků“, v západním slovníku obvykle nazývaných sebevražednými atentátníky.

Izraelské informační centrum „Intelligence and Terrorism Information Center“ (ITIC)^[1] stejně jako dánský „Ústav pro mezinárodní studia“^[2] disponují prý „spolehlivými informacemi“, že „IHH v minulosti poskytovala finanční a materiální podporu mezinárodní síti džihádu“. Těžili z ní údajně teroristé v Bosně, Sýrii, Iráku, Afghánistánu i Čečensku. Již v prosinci 1997 našli turečtí vyšetřovatelé při prohlídce kanceláří IHH v Istanbulu známky aktivní podpory islámistů v těchto zemích.

© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP

přeložil Pavel Mareš

www.israelnetz.com

^[1]http://www.terrorism-info.org.il/malam_multimedia/English/eng_n/html/hamas_e105.htm.

^[2] Evan F. Kohlmann, „The Role of Islamic Charities in International Terrorist Recruitment and Financing”, DIIS Working Paper no 2006/7, http://www.diis.dk/sw19083.asp, str. 10-14.