Dánové získali v muslimském světě nepříjemnou nálepku. Po boku obligátních Spojených států a Izraele platí od Nového roku za uzemí, které opanoval samotný Satan, což se zcela jednoznačně promítlo publikováním božské postavy Mohameda a to - považte! - stylizovaného do role bombového atentátníka. Jaký to nesmysl! Každý přece ví, že islám a globální terorismus není jedno a totéž - nechala se slyšet většina muslimských organizací.

Dánové získali v muslimském světě nepříjemnou nálepku. Po boku obligátních Spojených států a Izraele platí od Nového roku za uzemí, které opanoval samotný Satan, což se zcela jednoznačně promítlo publikováním božské postavy Mohameda a to — jen považte! — stylizovaného do role bombového atentátníka. Jaký to nesmysl! Každý přece ví, že islám a globální terorismus není jedno a totéž — nechala se slyšet většina muslimských organizací.

Snad aby světu ukázali, jak mírumilovná ideologie islám je, vyšli vyznavači do ulic. Snažím se uvěřit, že jen ti radikální — tak nás o tom alespoň přesvědčují světoví i evropští imámové. Škoda jen, že se počet radikálů pohybuje řádově v desetitisícovkách, vnímáno podle rozsahu demonstrací. Nevyšli jen tak, vzali si s sebou pár dánských vlajek, něco benzínu a celou noc vypilovávaných protisatanských hesel (za nejoriginálnější heslo protidánské demonstrace prohlašuji "Pryč s Izraelem!" za nadšeného pálení americké vlajky).

Jaké jsou důsledky tohoto globálního afektu? Vezměme to postupně.

Pro Dánsko. Katastrofální. Dánské firmy přichází o milióny denně v důsledku muslimy vyhlášeného bojkotu dánského zboží. Některé země přerušily se zemí obchodní styky. Mít v kapse dánský pas, asi bych jel do muslimských zemí s poněkud menším klidem. Ohrožena je i liberální tvář samotné dánské společnosti — už nyní se objevují zprávy o rostoucích preferencích krajně pravicových politických představitelů. Dánsku se splnil sen každé malé země mít významný vliv na světové dění, ovšem v poněkud zvrhlé podobě.

Pro muslimy. Velmi špatný. Radikální představitelé náboženství a účastníci masových demonstrací zdaleka vnější svět nepřesvědčili o (tolik deklarované) přirozené mírumilovnosti islámu. Ať už oprávněně nebo ne, z pohledu ne-muslima rovnítko mezi islámem a násilím bude po těchto událostech působit zase o něco přesvědčivěji. Radikálové posílili, důvěryhodnost společnosti selhává.

Pro Evropu. Jedna z dalších deziluzí v řadě. Liberálnost uspořádání evropských systémů utrpěla další šok a objevují se nové pochyby o její životaschopnosti ve společnosti takto rigidního (a mocného) světonázoru. Kritikům integračního procesu ukázali unijní vůdcové tolik omílanou špatnou koordinaci, polovičaté návrhy řešení situace a ambivalentní projevy (svoboda slova je super, ale publikovat se to nemělo). Ať to zní jakkoli cynicky, vzestup muslimského světa by mohl fungovat jako onen pověstný "vnější integrátor" (dříve tuto funkci zastával Sovětský svaz).

Pro Izrael. Samozřejmě negativní, nicméně tato země se od počátku svého vzniku pohybuje na houpačce mírných zlepšení a dramatických zhoršení své zahraničně-politické a bezpečnostní situace. Zatím přežívá.

Pro Spojené státy paradoxně žádný výrazný zlom nenastal. USA si svou deziluzí prošly po 11. září. Snad je zde jistá naděje, že si Evropa uvědomí fakt, že světový terorismus není něco, co by procházelo kolem ní. Snad je zde jistá naděje, že by mohlo být posíleno (znovuobjeveno?) transatlantické partnerství.

Nabízí se otázka, komu tedy tahle světová křeč prospěje? Teroristickým organizacím rozhodně, agresivním vůdcům (Írán) jakbysmet. V krátkodobém horizontu a na pozadí bojkotovaného zboží asi i prodejcům dánských vlajek.

Přejme Dánsku, aby tento profit trval dobu co nejkratší.

(autor studuje na Masarykově univerzitě)