Po bezmála čtyřicetiletém panování krále Juana Carlose I. se ve čtvrtek dopoledne ujal trůnu jeho jediný syn Felipe, nyní král Felipe VI. A stejně jako kdysi jeho otec, i Felipe převzal korunu v nelehké době pro Španělsko.

Zatímco Juan Carlos I. se stal králem v roce 1975, kdy v zemi vládl diktátorský režim, Felipe VI. složil královský slib v době, kdy na Pyrenejském poloostrově doznívá hluboká ekonomická krize, a místní obyvatelé pociťují nebývalou hořkost ke všem španělským institucím včetně monarchie.

To má nový král změnit. Mnozí v něm vidí symbol nové éry – modernější a skromnější. Ostatně ani slavnostní ceremoniál nebyl nijak zvlášť okázalý. Krále vyhlásil španělský parlament, poprvé v souladu s ústavou z roku 1978. Tedy podle konstituce, kterou spoluvytvářel králův otec v divokých časech po pádu Frankovy diktatury a během přechodu Španělska k demokracii.

Jednou z mála „opulentností“, jež si nový král s manželkou, královnou Letizií, dovolil, byl přejezd z parlamentu do královského paláce v klasickém automobilu Rolls-Royce. V autě, které je před deseti lety vezlo od oltáře. I na takové detaily si ale král v této citlivé době bude muset dávat pozor, někteří Španělé ho totiž za jízdu v luxusním voze již stačili zkritizovat na sociálních sítích.

I tak byl ceremoniál bez těžkopádných oficialit, byť si na ně královská rodina příliš nepotrpí, příslibem určité obrody. A právě s ní se Felipova korunovace nejčastěji spojuje, byť španělský král nemá skoro žádné pravomoci. Může však – a očekává se to od něj – využívat svého práva konzultovat, radit a pomáhat s řešením problémů, kterým země čelí. Jako jsou třeba stále silnější separatistické tendence nejbohatšího španělského regionu Katalánska.

Začátkem listopadu chce tamní vláda vyhlásit referendum o nezávislosti, které centrální vláda i ústavní soud prohlásily za nelegální.

A právě tady by Felipe VI., jenž mluví katalánsky a region dobře zná, mohl politickým lídrům pomoci hledat konstruktivní řešení krize. Že to bude složité, ale ukázaly reakce šéfa katalánské vlády Artura Mase během králova inauguračního projevu. Spolu s Ínigem Urkullu, jenž předsedá vládní straně Baskicka, se Mas ostentativně vyhýbal potlesku, který jinak zněl z parlamentních ochozů. Zvláště, když Felipe VI. prohlásil, že „koruna má být symbolem jednoty, nikoli však jednotvárnosti“.

Nový král je podle mnohých nejlépe připraveným následníkem trůnu v dějinách španělské koruny. Na rozdíl od Juana Carlose I. se Felipe VI. na svou budoucí funkci připravoval od narození - mimochodem bude prvním vysokoškolákem na španělském trůnu - a posledních pár let svého otce zastupoval na řadě oficiálních akcí.

Ať už kvůli zdravotním problémům šestasedmdesátiletého Juana Carlose I., nebo kvůli vylepšení pošramoceného obrázku královské rodiny, kterou v posledních letech zasáhlo několik skandálů.

Španěly rozlítil například korupční skandál manžela infantky Cristiny, sestry nového krále. Vévoda Iňaki Urdangarín je vyšetřovaný kvůli údajné zpronevěře několika milionů eur ze sportovní nadace, kterou zaštiťovala jeho žena.

Zkraje letošního roku musela u soudu vypovídat i ona, coby první přímý člen královské rodiny v historii. I proto mohla korunovaci sledovat maximálně v televizi, rodina ji raději do parlamentu nepozvala.

A před dvěma lety mnohé šokovalo zjištění, že nyní již bývalý král Juan Carlos I. odcestoval na lov slonů do Afriky. V dobách největší krize, kdy byla téměř čtvrtina obyvatel bez práce. Zřejmě by se to nikdo nedozvěděl, král měl však smůlu a zranil se. Obyvatelé zchudlé země mu tento výstřelek neodpustili, a to i přesto, že ještě před dvaceti lety by jim lov exotických zvířat stěží tolik vadil. Španělsko se zkrátka mění. Ostatně nový král Felipe VI. je toho důkazem – sám už lov odmítá.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus