19.10.2019 | Svátek má Michaela


POLEMIKA: Obama a americká demokracie

12.1.2013

Říká vám něco jméno Jay Leno? (Tato otázka, samozřejmě, patří českým čtenářům. Jay Leno je televizní osobnost, v USA známá asi jako je na př. Jan Kraus nebo Karel Šíp v televizi české.) Někdy v říjnu loňského roku měl Jay Leno jako hlavního hosta presidenta Obamu, tehdy kandidáta na druhé presidentské období. Rozhovor, i když občas s dávkou humoru, byl většinou vážný a obsahoval důležité prvky problémů kolem kampaně a úspěchů či problémů Obamových prvních čtyř let v Bílém domě. Pořad to byl velmi zajímavý a jednu jeho část bych rád citoval, jak si ji pamatuju. Tedy asi takto:
Jay Leno: "Jedno mi, pane presidente, často vrtá hlavou. Jak je to s tím Donaldem Trumpem? Je všeobecně známo, že vám nějak nemůže přijít na jméno. V čem je vlastně problém?"
President: "Víš, Jay, to se táhne zpět až do dob, kdy jsme spolu vyrůstali jako kluci v Keni. (v hledišti bouřlivý smích a potlesk) Hráli jsme často spolu fotbal a pamatuju se velmi dobře, že mu to tehdy moc dobře nešlo. Myslel jsem, že všechno bude OK, když jsme se oba přestěhovali do Ameriky, ale jemu to asi pořád leží v hlavě."

No a volby dopadly, jak dopadly, za pár týdnů president Obama zahájí své druhé čtyřleté období, k velké radosti jen o málo větší části občanů US a k velkému vzteku toho jen o málo menšího seskupení lidí, kteří vidí Spojené státy mířící do socialistických pekel.

Není žádným tajemstvím, že patřím k těm, kteří se těšili na nový, progresivní směr washingtonské politiky. Obama přebíral vládu v zemi, jejíž stav byl v mnoha ukazatelích téměř katastrofální. Toto je všeobecně známé, a tudíž to nebudu rozpitvávat. Teprve nedávno se situace začíná zlepšovat, ale následky této poslední krize budou ekonomiku trápit ještě mnoho let. Výčet úspěchů Obamovy vlády je snadné vyhledat - tedy, kdo má zájem - a nemíním se jimi zde zabývat. Jen snad namátkou, částečná, ale důležitá reforma zdravotního pojištění, záchrana krachujícího automobilového průmyslu a některých důležitých bank atd. Já ale vidím navíc jeden velmi důležitý prvek, výsledek působení prezidenta Obamy v úřadě - zásadní obnovení důvěry a vážnosti USA v zahraniční politice, která byla v době osmiletého působení presidenta Bushe hluboko pod bodem mrazu.

Ale teď k něčemu, co mě vlastně přimělo k napsání tohoto článku. Nevím už kolikrát (tedy mnohokrát) jsme se zde potýkali s poukazem na nelegitimnost Obamova presidentství. Autorem těchto článků byl čilý dopisovatel a opravdu skvělý autor několika zdařilých cestopisných knih, můj přítel Ota Ulč. Znám ho už z dob jeho působení ve Škvoreckého Západu (tím nechci říci, že i on mě musel tehdy znát a pamatovat si, že jsme si vyměnili i několik dopisů). V roce 1984 jsem si od Oty Ulče koupil software, který mi umožnil psát češtinu na mém předpotopním počítači s tehdy moderním MS DOS 3.2. Program stvořil jeho šikovný synátor. Osobně jsme se však setkali až později, na několika konferencích, "Setkáních zahraničních Čechů", která pořádala Universita Karlova, a v roce 2000 jsme spolu zajímavě debatovali s redaktorem Júnem ve vysílání Svobodné Evropy. No a potom jsme několikrát poseděli v kavárně Rybka spolu s redaktorem Wagnerem.

Je mi naprosto jasné, že prezident Obama nemusí být a samozřejmě že není oblíbený všemi. Takový už je svět. V prostoru země české se s popularitou potýká i náš Václav II.- Klaus Veliký - a v evropských zemích je to, ať se podíváme kamkoliv, velmi podobné. Ale něco jiného je s osobností prezidenta nesouhlasit, může mi být i protivný, ale to, co zde předvádí profesor Ulč, jsou, možná si to ani neuvědomuje, projevy nechutné až nebezpečné nenávisti. To, co pan profesor Ulč píše, jsou ve velké většině (mám dojem, že v celé šíři) překlady z různých a četných velmi pravicových, až extrémně pravicových zdrojů. Je to zřejmé i z toho, jak důsledně a pečlivě překládá některé výrazy, které mají v angličtině několik výrazových stupňů. Mám obavy, že mnohý čtenář, který nemá možnost nebo ani zájem posoudit skutečnost, si musí udělat velmi smutný, až tragikomický obrázek o úrovni americké demokracie. Jak jinak, když jejím presidentem je člověk, jehož nelegitimní pozici chrání tak velká skupina dalších, tedy určitě zkorumpovaných politiků a celý systém bůhví jakých, kteří se neštítí ani fyzické likvidace svědků, kteří by do celé záhady mohli vnést nějaké světlo. Další, kteří "pravdu" znají, se třesou strachy, aby se to nikdo nedozvěděl. V jaké zemi to, příteli Ulči, žijeme?

Kdybych souhlasil s tím, co zde předvádí pan profesor Ulč, neváhal bych a emigroval bych někam, kde je demokracie na vyšším stupni. Žádné takové místo ale na této zemi neznám!

Portland, Oregon








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.