Když se řekne Kolumbie, některé bezděčně zašimrá v nose. Latinskoamerická země patří dlouhé roky k předním vývozcům kokainu do celého světa, a to přesto, že tamní úřady už před mnoha lety vyhlásily drogovým kartelům válku.

Nicméně ne příliš úspěšnou, jak tento týden kriticky uznal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. „Tuhle válku vedeme už 54 let a – musíme připustit – že nevyhráváme,“ řekl v úvodu svého vystoupení na mezinárodní konferenci na téma boje proti narkotikám v severokolumbijské Cartageně.

„Utrácíme miliony dolarů ve válce, která bezpochyby přináší důležité, přesto však nedostatečné výsledky. Miliony, které mohly být investovány do nemocnic, škol, bydlení pro nejchudší či pro zvýšení zaměstnanosti,“ uvedl Santos před více než stovkou delegátů z různých, většinou latinskoamerických zemí.

Prezident zdůraznil, že drogový byznys není problém kolumbijský, ale globální a vyzval k zahájení otevřené debaty bez – jak řekl – „politických a ideologických předsudků“.

Více než válka proti narkobaronům by podle něj pomohl soubor dobře navržených a precizně provedených opatření, která by cílila přímo na lidi. A také by se mělo více mluvit o legalizaci drog. „Proč bychom měli posílat za mříže venkovana, který žvýká trochu koky, když je tohle povolené ve světě a řadě amerických států,“ ptal se.

Taková slova zaznívala v regionu už dříve. Podobnou linii zastávali třeba bývalí prezidenti Brazílie - Fernando Henrique Cardoso – či Mexika Ernesto Zedilla. A nebo intelektuálové jako například peruánský spisovatel a laureát Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa. I oni fandí dekriminalizaci drog.

Santosovo volání po změně nastalo sotva tři týdny poté, co Bogotá oznámila, že ukončí letité používání kontroverzního herbicidu glysofátu na likvidaci kokových plantáží v kolumbijských horách. Světová zdravotnická organizace (WHO) totiž loni zveřejnila studii, podle níž je zmíněná látka pravděpodobně karcinogenní. A letecké postřiky dlouhé roky ničí i pole běžných zemědělců.

Tenhle protidrogový program, na který Kolumbii finančně výrazně přispívají Spojené státy, v zemi funguje přes dvacet let. Záhy po oznámení se ale ozvali i kritici rozhodnutí zakázat glysofát. Bogota podle nich jde až příliš na ruku marxistické guerille FARC, s níž bezmála tři roky vyjednává o míru. Povstalecká organizace podle mnohých získává prostředky na svou činnost právě pašováním a výrobou drog.

Santos navíc podle odpůrců změn zatím nenavrhl žádné jiné řešení, jakým jiným způsobem bojovat s drogovým byznysem. Mimochodem za dvacet let kolumbijské úřady zničily na sedmnáct tisíc laboratoří a drogových varen a zadržely přes 970 tisíc lidí, z toho bezmála tři a půl tisíce cizinců. A za poslední čtyři roky zabavily přes 820 tun kokainu.

Jenže to je pořád málo. A Santos řešení zatím nezná, jak sám uznal. „Nemám perfektní odpověď, ale musíme nastavit účinná opatření. Nikdo nechce víc mrtvých, víc násilí a víc na drogách závislých lidí,“ uvedl s tím, že téma boje s narkotiky chce v příštím roce prosadit Valné shromáždění OSN. To ale zastáncům dosavadní protidrogové politiky bude stačit jen sotva.

LN, 6.6.2015