2.12.2020 | Svátek má Blanka


JIŽNÍ KOREA: T-Money – Opencard v Soulu

28.1.2010

O Opencard (resp. Kartě Pražana) se toho poslední dobou napsalo celkem dost. Počet auditů projektu se zatím ustálil na čísle tři, Policie ČR se zabývá trestním oznámením v této věci a vše spěje k tomu, že Opencard bude (minimálně v Praze) jedním z předvolebních témat. Jak ale k obdobnému projektu přistoupil před několika lety Soul?

Výchozí stav

Vývoj Soulu asi nejlépe charakterizuje graf převzatý z prezentace profesora Kim Byung Chuna (Centrum eGovernmentu, KAIST). Rostoucí počet obyvatel a hlavně prudký růst počtu automobilů v ulicích donutil soulský magistrát k radikální změně systému hromadné dopravy ve městě. Situaci ještě komplikovala to skutečnost, že v Soulu pracuje mnoho lidí z okolních měst (jako jsou Inčchon nebo Suwon).

Jen ve vlastním městě Soulu je v provozu devět linek metra (které však provozují čtyři různé společnosti) a přes 750 autobusových linek 150 operátorů. Každá z firem přitom má vlastní tarifní politiku a vlastní jízdenky, jízdné v autobusech vybírají řidiči nebo průvodčí v hotovosti, a každý tak musí mít neustále po ruce hrst drobných mincí. Není proto divu, že cestující „utíkají“ do svých nových aut a dopravní zácpy jsou na denním pořádku (průměrná rychlost autobusů v ulicích Soulu se pohybovala kolem 17 km/h). Něco jako měsíční jízdenky na celou MHD pochopitelně nepřipadá vůbec v úvahu. Vedení města se rozhodlo používání MHD pro cestující výrazně zjednodušit a zatraktivnit.

T-Money = Transportation Money

Město Soul tento problém začalo řešit v roce 2002. V roce 2003 je založena společnost Korea Smart Card Corporation (KSCC), která celý systém zajišťuje. 35% si v ní drží město Soul, zbytek je pak rozdělen mezi hlavní dodavatele a partnery řešení a dále banky a investiční fondy. Od července 2004 je pak celý systém plošně nasazen (v desetimilionovém městě s 10 000 autobusy a 391 stanicemi metra!!!).

Princip řešení je jednoduchý. Všechny autobusy a turnikety v metru jsou vybaveny čtečkami karet, které vybírají od cestujících jízdné. To je poté rozúčtováno mezi jednotlivé operátory. Cestující si mohou své karty dobít nejen na stanicích metra, ale také v síti večerek – celkem na 2 300 místech oblasti.

T-Money

T-Money rozhodně nemusí vypadat jak kreditka

Karta T-Money

Základní kartu je možné si koupit za cenu kreditu 25 000 wonů (asi 400 Kč). Jinou možností je si T-Money pořídit jako součást kreditní karty, kryt na mobil nebo přívěšky nejrůznějších tvarů a velikostí. Karta je standardně nastavena na normální jízdné, lze ji nastavit na každém dobíjecím místě jako kartu pro žáka, studenta nebo důchodce. Karta je přenosná – v Soulu prakticky neexistují síťové jízdenky jako v Praze. (Jedinou výjimkou jsou 1-3denní turistické jízdenky, které jsou sice nepřenosné, ale není na nich ani jméno, ani fotografie držitele. Navíc, revizoři v Soulu snad ani nejsou). Karty tedy jsou naprosto anonymní (i když vzhledem k hustotě bezpečnostních kamer by asi nebyl problém držitele konkrétní karty rychle identifikovat). Karty jsou nastaveny podle věku držitele – dospělý, žákovský, studentský a seniorský tarif – a v případě potřeby je možné toto nastavení změnit.

Karta se používá vždy při vstupu a i při výstupu. Čtečky jsou na každém turniketu v metru, do autobusu se nastupuje výhradně u řidiče, který tak snadno zkontroluje, kdo platil.

Na rozdíl od placení v hotovosti karta T-Money umožňuje přestupovat. Pokud si cestující při výstupu z autobusu „pípne“, v dalším prostředku pak platí jen případný rozdíl – pokud tedy přestupuje z autobusu za 800 wonů na metro, kde by měl platit 1000 wonů, doplácí jen 200 wonů. (Vystupuje se druhými dveřmi, a je tedy v zájmu cestujícího, aby si „pípnul“; doba přestupu je omezena.)

T-Money jako projekt

Cíle projektu T-Money lze shrnout do čtyř bodů:

* zjednodušit a zpříjemnit cestujícím používání MHD a tím je „dostat zpět“ z osobních aut
* zrychlit hlavně autobusy MHD
* získat přesné informace o tom, kdy a jak cestující MHD používají
* systém zprovoznit do 18 měsíců

Je zajímavé, že zde nikde nefiguruje finanční hledisko celé akce. KSCC je firma založená podle principu „Public-Private Partnership“ (PPP, Partnerství veřejného a soukromého sektoru) a projekt je financován všemi zainteresovanými stranami – městem, dodavatelem technologie i poskytovateli služeb.

Když Magistrát města Soulu rok po zavedení karty T-Money celou akci vyhodnotil, zjistil, že:

* spokojenost cestujících s MHD se zvýšila o osm procentních bodů (z 22,4% na 30,4% – popravdě, pořád nic moc)
* zdvojnásobila se cestovní rychlost autobusů (ze 17 km/h na 34 km/h)

Ale hlavně, město a provozovatelé jednotlivých linek měli naprosto přesné informace o tom, jak cestující používají MHD – a na základě toho optimalizovat trasy a jízdní řády. Počet cestujících v MHD roste, snižuje se přitom cena jízdného.

T-Money v roce 2010

Díky tomu, že projekt T-Money je od začátku postaven na partnerství všech zúčastněných, je zavádění nových funkcí velmi rychlé a efektivní. Navíc, každá nová aplikace rozšiřuje okruh zájemců, takže T-Money dnes v Soulu mají i lidé, kteří hromadnou dopravou necestují ani omylem.

Vlastní karta funguje na principu elektronické peněženky (obsahuje reálné peníze, nikoliv kupóny na nějaké služby) a každá čtečka ukáže její zůstatek – uživatel tak má neustále přehled o svých financích. Velmi rychle se proto objevilo i další využití karty T-Money. Dnes je možné s ní platit v obchodech (kamenných i internetových), telefonních automatech, trafikách, taxících, vstupné atd. Zkontrolovat či dobít kredit je možné 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Díky své univerzálnosti a populaci celé metropolitní oblasti (kde žije přes 50 % obyvatel Korejské republiky) se karta T-Money postupně rozšiřuje i do dalších oblastí (např. na „turistický“ ostrov Jeju). KSCC své řešení nabízí i do zahraničí (již funguje např. v novozélandském Wellingtonu).

Loni byly systémem T-Money i nahrazeny jednorázové jízdenky v metru. Ty se dříve tiskly na tvrdý papír s magnetickým proužkem. Ročně se vytisklo na 450 milionů jízdenek (a provozovatelé za tento tisk platili v přepočtu 2,4 milionu dolarů). Systém byl nahrazen RFID kartami pro jednorázovou jízdu, které jsou cestujícím vydávány za vratnou zálohu 500 wonů (asi 7,50 Kč). Přiznám se, že nový systém není pro návštěvníky Soulu pohodlnější (musím se zdržovat s vracením karty), na druhou stranu se toto zdržení týká necelých 30% cestujících (a v podstatě náhodných – ti pravidelní už kartu T-Money už dávno mají).

Závěr

Nevím, jestli by stejný princip bylo možné použít i v Praze. Síťové jízdenky jsou v Soulu neznámé (kromě několikadenních turistických jízdenek) a bylo by nutné vyřešit jejich nepřenosnost a zároveň zabránit zneužití osobních údajů při monitorování pohybu osob v celém dopravním systému.

Karta T-Money ukazuje, že bezprostřední ekonomická návratnost nemusí být pro město to nejdůležitější, vždy je ale nutné určit měřitelné cíle, kterých se má dosáhnout. Magistrát v Soulu musel velmi rychle vyřešit velmi vážnou situaci s dopravou ve městě. Osobně vidím hlavní přínos ve zjednodušení systému MHD pro cestující (na de facto úroveň, která je v Praze od června 1996) a hlavně získání přesných informací, jak lidé MHD používají.

A konečně – KSCC je společnost, ve které mají podíl všichni rozhodující partneři celého řešení, kteří si však často konkurují (zejména banky nebo mobilní operátoři). Kontrola jednotlivých projektů tak v podstatě probíhá docela automaticky, i když ne vždy je jednoduché při řešení problému najít společné východisko.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.