Náboženské a etnické menšiny v Iráku stojí po třinácti letech války na pokraji zániku. Upozorňují na to aktivisté za práva menšin, které cituje Thomson Reuters Foundatio.

Odborníci upozorňují, že i když byl život za vlády bývalého prezidenta Saddáma Husajna hrozný, současná situace je horší.

Desítky tisíc příslušníků menšin zahynuly a miliony dalších ze země utekly, aby si zachránili život. Před rokem 2003 žilo v Iráku 1,4 milionu křesťanů a dnes jich zbývá necelých 250 tisíc.

Násilí občanské války, sektářské napětí a vyhlášení chálífátu Islámským státem před dvěma lety měly ničivé účinky nejen na křesťany, ale také na jezídy, Turkmeny, Šabaky a Kakáje, uvádí zpráva mezinárodní Skupiny pro práva menšin. Desítky tisíc příslušníků těchto menšin byly povražděny, znetvořeny nebo uneseny a mnoho žen a dívek přinuceno k sňatku nebo sexuálně zotročeno.

Vražděni islamisty, vyháněni Kurdy

Nejznámější je tragédie jezídů, na které ozbrojenci Islámského státu zaútočili v polovině roku 2014 a tisíce jich zabili, zajali a zotročili. Chovali se k nim obzvlášť krutě, protože je považují za vyznavače ďábla. Jezídy a menšinové Kakáje vyhnali z jejich tradičního území a na jih vypudili i šíitské Turkmeny a Šabaky.

Zpráva požaduje zastavení zločinů proti iráckým menšinám a vypracování plánu, který by po zničení Islámského státu umožnil jejich návrat domů. Zpráva také žádá ochranu masových hrobů v oblastech, které Islámský stát obsadil, a zapojení týmů patologů, kteří by vyšetřili válečné zločiny.

Aktivisté Skupiny pro práva menšin rovněž upozorňují, že válečných zločinů se dopouštějí také iráčtí vojáci a kurdské milice pešmergy. V Iráku bylo vyhnáno z domovů skoro tři a půl milionu lidí. Nejméně pětina z nich aktivistům řekla, že odešli kvůli absenci základních služeb a bezpečnosti.

Autoři zprávy varují, že počet lidí bez domova v Iráku může ještě stoupnout, až irácká armáda zahájí útok na Islámský stát v Mosulu. Podle nich by mohl o střechu nad hlavou přijít až milion lidí, varuje Thomson Reuters Foundation.