Co naznačuje posun nákazy ze západu na východ

Už skoro dva roky sledujeme žebříčky čísel, abychom zjistili, kdo zvládá epidemii nejlépe či nejhůře, kdo je „best in covid“ či „worst in covid“. I proto se s nástupem čtvrté vlny rýsuje obraz, že těžiště nákazy se posunuje ze západu a jihu Evropy na východ, tedy i k nám. Kde je příčina a jak jí čelit?

Hledání jednoznačné příčiny bývá ošidné. Stačí si vzpomenout na jaro a léto 2020. Tehdy se jako odolnější vůči nákaze jevila postkomunistická část Evropy. Projevilo se to i na východě Německa. Němci hledali hlavní příčinu (třeba v tom, že lidé na území bývalé NDR jsou méně mobilní a více zvyklí poslouchat vrchnost), ale na žádné „tutové“ se neshodli. Jsme o rok dále, bují čtvrtá vlna, ale podíváte-li se na covidovou mapu Německa, trasa někdejší železné opony už nebije do očí.

Zato se projevuje mimo Německo – v proočkovanosti. Proč se těžiště nákazy posunuje? Proč státy jako Itálie, Španělsko či Portugalsko, nad kterými se ještě loni lámala hůl, teď patří mezi „best in covid“? Prvoplánová odpověď zní jasně. Je to tím, že dokázaly proočkovat velký díl populace (mistrem Evropy je Portugalsko s 87 procenty plně vakcinovaných). Připomeňme, že tyto státy, hlavně Itálie, patří k těm, jež zavádějí téměř totalitní praktiky vůči neočkovaným (bez covidpasu nelze ani chodit do práce). Je to jediná možná cesta, jak si snad představuje ministr Adam Vojtěch? Není, ale…

Covidovou modlou liberálů bylo Švédsko, teď se přidalo Dánsko: od 11. září, Dne svobody, přistupuje ke covidu jako k běžné nemoci (funguje bez covidpasů, povinných testů a roušek) a nic na tom nemění ani nynější nárůst nákaz. Může si to dovolit, proočkovalo 76 procent populace, ale pozor – ne pod nátlakem. V Dánsku jsou testy nadále zdarma.

Rýsuje se otázka. Bude se Česko inspirovat spíše příkladem byrokraticky tvrdé Itálie, nebo Dánska sázejícího na osobní odpovědnost? Vsaďte se, že skutečnost i nálada establishmentu se bude blížit spíše italské verzi.

LN, 6.11.2021