Sýrie ukazuje, jak končí občanské války

Podle čeho se pozná, že občanská válka skončila? Podle toho, že přestane krveprolití. Nebo že vláda (povstalci) kontroluje jasnou většinu území. Nebo že se vyhlásí férové volby. Jenže už výraz „férové volby v zemi rozvrácené občanskou válkou“ působí jako protimluv. Lepším kritériem je amnestie pro účastníky bojů. Až na ty, kteří spáchali těžké zločiny. Právě takovou vyhlásil v neděli syrský prezident Baššár Asad.

Jistě, zprávy ze Sýrie se musí brát s rezervou. Ostatně menší amnestie Asad vyhlásil již dříve, aniž by něco zásadně změnily. Ale tato má zahrnout i zločiny podle zákona o terorismu z roku 2012. Omilostnit i ty, kteří „se spikli k teroristickým akcím“, čímž vládní jazyk myslí odpůrce režimu či rebely. To vše tři týdny před volbou prezidenta. Z čehož plyne, že vládě jde o obnovu státu i společnosti, ať už si ji sama představuje jakkoliv.

Amnestie nevyřeší otázky spravedlnosti po dekádě krveprolití (počet mrtvých se podle údajů na Wikipedii odhaduje na straně vlády 131–180 tisíc, u rebelů 85–141 tisíc, u Islámského státu 41 tisíc, u Kurdů 17 tisíc, plus 117 tisíc civilistů). Nicméně jediným arabským státem, který občanskou válku s islamisty (v letech 1991–2002 si vyžádala 150 tisíc životů) ukončil bez vojenské akce zvenčí, bylo Alžírsko, a to díky široké amnestii. V referendu ji schválilo 97 procent voličů.

Těžko u Sýrie věštit, jak to dopadne. Amnestie ale dokládá, že šlo o konflikt občanský. Války mezi státy končívají územním kompromisem či rozdělením (Kašmír, Kypr, Bosna, Náhorní Karabach). Ve válkách občanských je vítěz vždy jen jeden. Ať už jím jsou povstalci jako ve Španělsku roku 1939, nebo vláda jako v Řecku roku 1949 či v Sýrii roku 2021. Ale když už vítěz „bere vše“, je v jeho zájmu získat si většinu společnosti. Třeba jako Asad vyhlášenou amnestií. Profitovat z toho budou státy typu Dánska, které už syrské žadatele o azyl vrací. Má teď v ruce silný argument: Co vám hrozí, když máte amnestii?

LN,4.5.2021