Podle odhadů z poloviny devadesátých let žilo mimo svoji mateřskou vlast, tedy zemi, kde se narodili nebo jejíž občanství vlastní, přibližně 125 milionů lidí. Tato celosvětová migrační komunita představuje asi dvě procenta světové populace. Její růst je dnes dynamický, ročně přibývá 2 až 4 miliony nových emigrantů.

Sedm nejbohatších zemí světa, kam patří Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, USA, Japonsko a Kanada, mají na svých územích téměř jednu třetinu světové populace migrantů. V zemích západní Evropy, včetně severo- i jihoevropských zemí, se jich v roce 2014 nacházelo 30 milionů. Relativně, vztaženo k počtu obyvatel dané populace, mají nejvyšší podíly cizinců na svém území Lucembursko (34,9 %) a Švýcarsko (19,0 %). Rakousko, Belgie a Německo mají daný podíl asi 9%. Další skupina zemí – Dánsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Velká Británie – se pohybuje v rozmezí mezi 3,0 % a 6,3 %. V ostatních zemích je procento cizinců nižší. Jenže jejich počty se zvyšují.

Odhadem ale jeden ilegální migrant zadržený na vnější, “východní” hranici EU reprezentuje tři až čtyři další, kteří pokus úspěšně dokonali. Na počátku devadesátých let se odhadovalo, že 15 až 30 % imigrantů a specificky měřeno 20 až 40 % žadatelů o statut uprchlíka v západní Evropě použilo v určité fázi svého pohybu služby organizovaného převaděče.

Státy EU se snaží příliv cizinců regulovat, ale zároveň se pokoušejí o to, aby netvořili ghetta, a rozmisťují je v co největším počtu lokalit. Proto se i malá obec Tröglitz v Sasku-Anhaltsku s necelými třemi tisíci obyvateli rozhodla přijmout dvanáct emigrantů a ubytovat je, což potvrzuje i radní za křesťanské demokraty Ulrich Götz.

Dříve než se tak stalo, ale v těchto dnech někdo dům, v kterém měli emigranté bydlet, zapálil.

Obec však stále s přijetím uprchlíků počítá, i když místní lidé jsou po tomto incidentu bezradní a ptají se, proč k tomu došlo: Ze strachu, nebo ze zlosti? Udělali to pravicoví extremisté? Země vypsala odměnu ve výši 20 000 eur pro toho, kdo je přivede na stopu žhářů. Jenže novináři se pochopitelně ptají dál: Je vůbec rozumné za takovéto situace někoho do tohoto městečka zvát? Budou tam skutečně cizinci v bezpečí?

Sami někteří obyvatelé novinářům říkají, že je to dobře, když se u nich cizinci ubytují, protože tím, že se o ně dobře postarají a zajistí jejich bezpečí, ukáží světu, že šlo pouze o výjimku a ne o běžný případ. Takových je podle radních většina.

Jestli tomu tak je, ale novináři nepotvrzují, protože řada lidí s nimi o tomto tématu nechce hovořit. Na facebooku zaznívají většinou hlasy, které cizince odmítají. Jak se Evropská unie k zvyšujícímu se počtu emigrantů v blízké budoucnosti zachová, to je problém, který budeme muset teprve řešit i my.