11.5.2024 | Svátek má Svatava


EVROPA: Papandreu se zlobí na Klause pro vyřčenou pravdu

3.9.2011

Předlužené Řecko zachraňuje od bankrotu jedině finanční pomoc eurozóny, která přesáhne ve dvou balících částku 200 mld eur, to je suma odpovídající cca 5 bilionům korun, téměř dva roční HDP Česka.

Tato pomoc je jen oddalováním neodvratitelného. Řecko se stále propadá a přes vydatnou pomoc se dále zadlužuje. Razantní škrty nepřinesly očekávané snížení schodku a už dnes je jasné, že Řecko nesplní plán, když jeho roční schodek bude o cca 1% vyšší, než jakého mělo dosáhnout.

Jorg Papandreu se zlobí kvůli Klausově výroku. Ten ale v sobě kromě kruté pravdy a přirovnání neobsahuje žádnou urážku a posměch. Jen natvrdo popisuje realitu. Posuďte sami: "Neviním Řeky. Každá země by mohla sama volit, zda bude žít na půl plynu, čtvrt plynu nebo na plný plyn svých možností. Sama by mohla říct: my budeme víc hodin sedět ve stínu pod cypřiši a popíjet si ouzo, anebo víc pracovat. Jestliže se Řecko rozhodne, že bude více hodin věnovat ouzu nebo cypřišům, tak je to naprosto v pořádku. Nicméně nemůže vstoupit do měnové unie s Německem."

Je snad na Klausově výroku něco nepravdivého? Která jiná země se může pyšnit tolika čtyřicetiletými důchodci, tolika státními úředníky a tolika nesmyslnými příplatky? Václav Klaus jen použil opis pro situaci, kdy nechuť pracovat a raději být v důchodu přirovnal k sezení ve stínu cypřišů a rozhazovačnou politiku přirovnal k hýření a popíjení ouza.

Jistě to je pro Papandrea tvrdý políček po všech těch usměvavých tvářích nabízejících pomoc na svůj vlastní úkor, a možná by se dalo říct, že neprávem, protože se snaží se situací Řecka něco dělat. Tedy, snaží, on je k tomu donucen. Pokud by nemusel, určitě by ke krokům vedoucím k šetření nepřistoupil.

Řecký premiér může být tisíckrát rozezlen a Řecko může tisíckrát protestovat, ale to je tak všechno, co s tím Řecko může dělat. Za své problémy si mohou Řekové sami. Nikdo je nenutil žít na dluh, nikdo jim nevnucoval vysoké důchody a už vůbec jim nehrozil násilím, pokud se nenechají živit státem.

Vše je jen o zodpovědnosti a té měly řecké vlády poskrovnu. Na druhou stranu je nutno přiznat, že velký, ba dost možná i největší díl (ne)zodpovědnosti nesou silné řecké odbory. Právě svými nátlakovými akcemi, stávkami i hořícími ulicemi si vynucovaly na vládách další pokračování a posilování "sociálních výhod".

Vše má své meze a Řecko už onu pomyslnou čáru nad propastí rázně překročilo. Jen těžko se bude vzpamatovávat z této rány, kdy se musí sáhnout na peníze, různé sociální výdobytky, platy a důchody. Kdo chce dělat haura, musí na to mít a ne si na to půjčovat.

Řekové sklízí plody svého marnivého života na dluh. Nechápu pokrytectví řeckých představitelů, kteří nyní čekají s nataženou rukou, že je ostatní budou tahat z bryndy a dluhy zaplatí. Je otázka, jak dlouho ještě bude EU ochotna hradit řecké dluhy, když se státy eurozóny začínají bortit jako domeček z karet.

Na řadě je Španělsko následované Itálií. Pokud se tyto dva státy dostanou do podobných potíží jako Řecko, zhroutí se celá eurozóna. Jednotlivé státy eurozóny jsou stahovány topícími se ke dnu a je jen otázkou času, kdy se doposud neproblémový zbytek rozhodne zachránit sebe sama bez ohledu na ostatní.

Václav Klaus by mohl prakticky od minuty dělat věštce. Zatím se všechna jeho slova o EU ukázala být pravdivými. Samozřejmě je jen člověk, takže se může určitě mýlit jako kdokoliv jiný, ale tak vysoké procento správného odhadu vývoje mu musí všichni závidět, ba musí je to i nadzvedávat.

Představitel aténské univerzity Iokimidis řekl, že v Klausově případě "nejde o skutečného politického vůdce. Tento člověk odsoudil EU s tím, že jde o jakousi variantu Sovětského svazu, tedy totalitní systém. Není pouze euroskeptikem, je hluboce nepřátelský k myšlence evropského slučování."

Mám za to, že Iokimidis Klausovu myšlenku trochu překroutil, protože ten přirovnával EU k RVHP a vzrůstající demokratický deficit. Zjevně nemá Iokimidis zkušenosti se sovětskou nadvládou a totalitním systémem v bývalých sovětských satelitních státech.

Kdyby tuto zkušenost měl, stejně jako tuto zkušenost prožilo mnoho milionů lidí v bývalém sovětském bloku, pak by musel uznat, že spousta kroků Bruselu vede k témuž. K nadvládě, kdy bude jedno centrum rozhodovat o jiných a členské státy se stanou vazalskými územími pod správou nikomu se nezodpovídajících byrokratů vzdálených státům i realitě.

Na rozdíl od Iokimidise Václav Klaus ví, jaké to je být řízen odněkud z centra a doprošovat se, zda se může udělat to či ono, a poníženě čekat, zda se bruselským úředníkům dostaví slabá chvilka a žádané povolí. Kdo si myslí, že EU jde jiným a lepším směrem než RVHP, pak by si měl nastudovat historii a seznámit se s fakty.

Pravda bolí a Václav Klaus svou častou pravdou své odpůrce irituje. A nejen je, irituje i ty, o kterých onu krutou pravdu vysloví. Jinými slovy, řečeno volně stylem Forresta Gumpa, Václav Klaus má pravdu. Už zase. Jiní se pro tuto pravdu zlobí. Už zase.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora.