Pod heslem Love Ulster si loajalisté, tedy stoupenci Severního Irska pod britskou vlajkou, chtěli při ohlášeném pochodu napříč centrem Dublinu připomenout oběti teroritických útoků Irské republikánské armády. Místo očekávaného pochodu však hlavní třídu ve městě obsadila dublinská mládež spolu s fanoušky vracející se z ragbyového zápasu. V průběhu několika hodin se rozpoutala bitva mezi takzvanou gardou, tedy irskými zastánci pořádku, a davem vyzbrojeným dlažebními kostkami, baseballovými pálkami a zápalnými lahvemi. Výsledek je pro všechny občany města nelichotivý – vyhořelé automobily, rozbité výlohy s vyrabovanými obchody a několik desítek zraněných policistů včetně jednoho zmláceného novináře, který nakonec se štěstím unikl rozvášněnému davu. Škody na výtržnostech po předběžných odhadech dosahují až deset milionů eur.

Podle vyšetřovatelů nepokoje v ulicích města mohly být předem organizovány paramilitantními republikánskými skupinami, které trvají na tom, že Severní Irsko má být za každou cenu připojeno k celému zbytku ostrova. Vůdce republikánské strany Shin Fain Gerry Adams však jakoukoliv účast na násilí vyloučil s tvrzením, že sám předem vyzval k neodporování unionistům při jejich cestě městem.

V Belfastu jsou každoroční průvody oranžistů chápány jako úmyslné protestantské provokace, zejména pokud se ubírají místy obývané katolíky. Mnozí si proto kladou otázku, proč byl podobný průvod hlavním města Irska vůbec povolen. Postoj vlády je však k této otázce nekompromisní - každý má v demokratickém zřízení právo na jakékoliv náboženské vyznání a možnost svobodně vyjadřovat své názory. S argumenty vlády však nesouhlasí představitel Irské katolické církve, reverend David Frazer. Ten před samotnou akcí vyzval úřady, aby celý průvod oranžistů zakázala jako akci, která nemůže proběhnout mírumilovně a nutně vyvolá reakci z řad extremistů. Požaduje tak ostoupení ministra spravedlnosti Michalea McDowella, který podle něj za celou záležitost nese odpovědnost.

Nesnášenlivost protestantů a katolíků sahá hluboko do historie ostrova a jejich vzájemná nevraživost se stala již nedílnou součástí života v Belfastu. Pro Dublin, hlavní město prosperující země se stabilní demokracií, však pouliční války takového rozsahu nemají obdoby a jsou již záležitostí minulosti. Většina obyvatel se proto shoduje s názorem, že sobotní událost v centru Dublinu neměla nic společného s jakoukoliv politickou otázkou, ale že šlo pouze o řádění nezletilých výrostků, kteří si rádi vybíjí agresi demolováním automobilů, ničením ulic a rabováním obchodů ve svém hlavním městě.

Galway, Irsko