... a v Holandsku bouchly polské obchody

Podle zpráv byla uzavřena nová dohoda ohledně požadavku Maďarska a Polska vetovat rozpočet EU na období 2021/27. Holandsko, které je v čele tažení proti Maďarsku a Polsku, zjišťuje, kdo ničí polské obchody.

V průběhu dvou dnů explodovaly v Nizozemsku tři polské supermarkety nesoucí název Biedronka. Součástí velké sítě stejnojmenných obchodů v Polsku však nebyly. Policie výbuchy vyšetřuje a zatím nesdělila možný motiv útoků. Polské ministerstvo zahraničí již vyzvalo nizozemské úřady k zahájení urgentního vyšetřování této záhadné série výbuchů.

Děje se tak v období, kdy EU doklopýtala ke kompromisu ohledně požadavku podmínit čerpání dotací z rozpočtu EU dodržováním „vlády práva“. Dávám onen požadavek do uvozovek z prostého důvodu. Vláda práva je totiž tak gumový obrat, že by bylo možné principiálně napadat příjem dotací nejen v tolik propíraném Maďarsku či Polsku, ale ve všech státech EU. Francie například schvaluje kontroverzní zákon o boji proti separatismu, což není nic jiného než snaha prosadit vládu práva v oblastech, které nyní ovládají muslimští imámové. Náhle francouzské vládě dochází, že údajně až 50 000 dětí muslimských rodin nenavštěvuje francouzské školy a učí se doma pod vlivem islámské ideologie. Islámští politici na čele s tureckým prezidentem Erdoganem a dalšími tvrdě Francii kritizují a vyzývají ji, aby se zbavila Emmanuela Macrona jako prezidenta.

Proti separatismu ovšem bojuje i sousední Španělsko, které nechce dovolit, aby se Katalánsko osamostatnilo. V tomto případě nejde o islamismus, jako v případě Francie, ale o prosazování územní celistvosti Španělska v jeho dosavadních hranicích. Někdejší krvavé teroristické útoky na severu Španělska v Baskicku jsou minulostí, i tam se ale hrálo a možná stále hraje o nezávislost na ústřední vládě v Madridu.

Oba výše uvedené příklady jsem vybral proto, abychom si lépe uvědomili všechny souvislosti kolem sousloví „vláda práva“ a vyplácení dotací. To, že některé státy jako právě Holandsko kladou takový důraz na dodržování vlády práva ve vztahu k bývalým zemím východního bloku, je známkou nevyváženého přístupu. Ať už se totiž děje v západní části EU cokoliv, nebývá to nikdy otázkou dodržování vlády práva. Polsko na tuto skutečnost již mnohokrát upozornilo. Nakonec spolu s Maďarskem prosadilo, že pokud by se mělo jednat o omezení dotačních plateb, musel by svůj souhlas dát Evropský soudní dvůr. To není žádný ústupek Maďarska a Polska, jak se to snažil vykládat v ČT zpravodaj z Bruselu Lukáš Dolanský. To je jen příklad toho, že naopak Maďarsko a Polsko vyhrálo. Za výbuchy v Holandsku je možná obyčejná kriminalita či boj s „nekalou“ konkurencí z východu. Ostatně, ve Velké Británii při hlasování o odchodu z EU rozhodovala otázka „invaze“ Poláků do Británie právě ve prospěch opuštění EU.

Jednání o dohodě na rozpočtu navíc komplikovala (ne)dohoda s Británií. Údajně už ani tak nejde o rybolov, ale o to, že by dohoda měla být závislá na možných budoucích změnách v obchodních pravidlech. Jinými slovy řečeno, pokud by se pravidla v EU změnila a Británie by chtěla být v hospodářské unii s EU, musela by automaticky pravidla EU převzít. Vůbec se nedivím, že to britský premiér Boris Johnson nechce podepsat.

Je otázkou, zda odchod Británie není jen první vlaštovkou, která signalizuje erozi mezi státy EU. Německo, současný předsedající EU, dělá vše pro záchranu situace. Ale i Německo se podílí na pokračování doslova schizofrenní politiky EU vůči Rusku – sankce za okupaci Krymu a spolupráce s Ruskem na Nord Stream 2. Zdá se, že právě tato politika stojí za současnými potížemi EU nejen v ekonomické, ale i politické rovině.