4.7.2022 | Svátek má Prokop


EVROPA: Anexe Krymu náhle nevadí

2.7.2019

Rusko má zpět hlasovací práva v Parlamentním shromáždění Rady Evropy

Jeden vysoký český diplomat mi kdysi řekl, že Rada Evropy je nezrušitelná a nereformovatelná. Toto cynické a částečně nespravedlivé hodnocení starší sestry dnešní Evropské unie (založena 1949) ale ukazuje na rozpaky, které postihnou téměř každého, kdo se s touto organizací seznámí.

Před 10 lety jsem byl českým velvyslancem u Rady Evropy (RE). Tehdy v srpnu 2008 napadlo Rusko Gruzii a já jsem se naivně domníval, že v RE nastane velké odsouzení kremelských agresorů. Nastal ale pravý opak: začala se řešit otázka, zda vůbec šlo ze strany Ruska o akt agrese, a tato diskuse v RE k žádnému podstatnému výsledku nedospěla. Teprve po ruské anexi Krymu v roce 2014 se členské státy RE zmohly na to, že alespoň pozastavily Rusku hlasovací práva v Parlamentním shromáždění RE (PACE; RE - na rozdíl od EU - nemá přímo volený parlament).

Nyní, po pěti letech, byla tato sankce zrušena. Pro obnovení hlasovacích práv Ruska bylo 118 členů PACE, 62 proti a 10 se zdrželo. Pro byly především německá a francouzská delegace, v rámci české delegace dva poslanci za ANO hlasovali pro, druzí dva (Piráti, ČSSD) byli proti - ale česká delegace má 6 členů!.

Proč zrovna nyní? Volil se nový generální tajemník RE a Rusko hrozilo úplným opuštěním PACE, pokud by se této volby nemohlo účastnit. Vystoupit z PACE znamená opustit RE; pro běžné Rusy by to znamenalo především ztrátu přístupu k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP).

A to byl hlavní argument těch, kdo hlasovali pro obnovení hlasovacích práv ruské delegace v PACE: běžný Rus by ztratil tuto poslední možnost soudní ochrany u ESLP. Tento argument ale není moc silný. Běžný Rus by sice přístup ztratil, ale s právem podávat žaloby není v Rusku zaručen uspokojivý výsledek. V r. 2014 v kauze Jukos totiž ESLP odsoudil Rusko k náhradě škody v bezprecedentní výši 1,9 mld. € za porušení práva na spravedlivý proces v souvislosti s uchvácením a zničením této ropné společnosti, shodou okolností vlastněné kritikem kremelského režimu Michailem Chodorkovským. 

V reakci na tento rozsudek ruská Duma schválila zákon, který Rusku umožňuje neplnit rozhodnutí mezinárodních soudních orgánů, zejména ESLP. O tom, zda splnit či nesplnit dané rozhodnutí, rozhoduje Ústavní soud Ruské federace. Ruský ústavní soud následně začal tuto novou pravomoc využívat. Je snad zbytečné dodávat, že tím Rusko porušilo svoje závazky z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (EÚLP, 1950), konkrétně její čl. 46: „Vysoké smluvní strany se zavazují, že se budou řídit konečnými rozsudky Soudu ve všech případech, jichž jsou stranami.“

Nevyřčeným argumentem ve prospěch navrácení hlasovacích práv je i skutečnost, že Rusko hradí asi 7 % rozpočtu RE a v posledních letech své platby pozastavilo. Navracením hlasovacích práv Rusku tak RE řeší své finanční zabezpečení (a v rezoluci o navracení hlasovacích právo to výslovně potvrdila). RE má na starosti demokracii, lidská práva a právní stát; ruské členství v ní - s jeho pohrdáním mezinárodním právem i lidskými právy - je výsměchem těmto hodnotám už samo o sobě, ale ve zmíněném finančním kontextu lepší příklad pro slovo „chucpe“ aby pohledal. Navíc mezi členy ruské parlamentní delegace jsou osoby, které se nacházejí na sankčním seznamu EU.

V reakci na toto rozhodnutí Ukrajina chce opustit PACE. Aby ne, vždyť to rozhodnutí o navracení hlasovacích práv říká: pokud jste významným přispěvatelem do rozpočtu RE, můžete porušovat mezinárodní právo a anektovat cizí území, můžete neplnit své závazky, hlavně když platíte.

Pokud snad západní politici věřili, že silnou rezolucí s řadou požadavků na Rusko (které by vůči členu RE mělo být zbytečné) vyváží samo navracení hlasovacích práv, pak opět nepochopili, že Rusko diplomatické kroky považuje jen za projev slabosti; ostatně následovalo prohlášení Ruska, že zrušení této sankce za anexi Krymu považuje za krok k uznání Krymu za ruský.

Je mi proto líto, že Česko nepatří mezi šest zemí (delegace tří pobaltských států, Gruzie, Polska a Slovenska), které opustily zasedání PACE jako akt solidarity s ukrajinskou delegací. Mohu jako sedativum vzít na vědomí prohlášení MZV ČR, mohu se radovat, že toto zasedání PACE zvolilo novou generální tajemnici RE z řad Evropské lidové strany, a jen tiše doufat, že cenou za její zvolení nebylo právě ono navrácení hlasovacích práv Rusku. Domnívám se, že ČR by v RE měla najít nějaký výrazný akt solidarity s Ukrajinou: bylo by to mj. důstojné připomenutí lidskoprávní tradice, která po dlouhá desetiletí Česku na mezinárodní scéně tak slušela.

Převzato z autorova blogu s jeho souhlasem

Autor byl českým europoslancem (KDU-ČSL) a předsedou výboru pro právní záležitosti (JURI) v Evropském parlamentu.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!