Připusťme, že vědci, kteří varují před klimatickou krizí – globálním oteplováním - mají pravdu. Že situace je vážná a státy světa musí konat. Že mezinárodní klimatická konference v egyptském Šarm aš Šajchu má smysl.

Pak jsou ovšem s podivem zprávy, které v souvislosti s šarmskou konferencí (COP27) také přicházejí. Jsou to sice okrajové záležitosti, ale za pozornost stojí: o mnohém vypovídají. Ukazuje se, že řešení klimatické krize je sice důležité, ale cosi je ještě důležitější. Hlavně ne žádný, ani zdvořilostní kontakt s delegací z Izraele. A pokud se na nějaké mnohostranné akci pořádané v rámci COP27 sejdou u jednoho stolu Arabové a Izraelci, musí k tomu arabská strana (ne jakákoli, nýbrž ta, která přijela na konferenci s pořadím priorit 1. nenávist vůči Izraeli, 2. řešení klimatické krize) okamžitě vydat patřičné „vysvětlující“ prohlášení.

Ovšem nejen to, jak uvidíme níže.

Do Šarmu přiletěla vysoká delegace Izraele v čele s prezidentem Issacem Herzogem. Tvoří ji členové úřadující izraelské vlády: ministryně životního prostředí Tamar Zandbergová, ministryně školství Yifat Šaša Bitonová, ministryně pro vědu a technologie Orit Farkaš Haconenová a ministr pro regionální spolupráci Esawi Frej.

Prezident Herzog na konci svého projevu, v němž připomněl závazek Izraele, že do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality (net-zero carbon) – tento druh slibu by byl na samostatný článek -, z úcty k hostitelům přešel z angličtiny do arabštiny a řekl: „Drazí přátelé, Korán nás učí, abychom byli dobří k ostatním, jako byl Alláh dobrý k nám, a nesnažili se ničit zemi. A v Bibli čteme, že Bůh usadil člověka v zahradě Eden, aby ji obdělával a pečoval o ni. Zachraňme svět, který nám Bůh dal, neboť jsme všichni stvořeni k Jeho obrazu.“

Jeho arabská slova zaujala některé mladé Egypťany sloužící na konferenci jako dobrovolníci. Web listu The Jerusalem Post cituje vyjádření dívky jménem Maya, která řekla: „Opravdu jsem ocenila, když prezident Izraele promluvil arabsky, zvláště slovy z Koránu, protože jsem muslimka a věřím v mír.“

V kontrastu s tím ovšem stojí nesmyslný pseudoincident z kategorie dělání z komára velblouda. Při společném focení zahraničních lídrů média zaznamenala krátký „rozhovor“ mezi izraelským prezidentem a tuniskou premiérkou Najlou Boudenovou. Kromě toho: poblíž stojící libanonský předseda vlády Najib Mikati se během této minikonverzace usmíval. Záležitost jepičího významu, ne ovšem pro některé žurnalisty a politiky v arabském světě. Jejich reakcí si všímá server The Times of Israel.

ÚSMĚV ROVNÁ SE HŘÍCH

Noviny Al Mayadeen spojené s teroristickou organizací Hizballáh, která má ovšem v Libanonu značný mocenský vliv, napsaly na adresu premiérky neuvěřitelnou větu: „Ten úsměv je hřích.“ Pozoruhodné jsou i další titulky v arabském mediálním světě: „Šíří se to jako požár“ – myšleno zlepšování vztahů některých arabských zemí s Izraelem. Nebo „Incident Boudenové s izraelským prezidentem“. Jeden alžírský zákonodárce na Twitteru uvedl: „Normalizace mezi Tuniskem a Izraelem? Posoudí to tuniský prezident Kaís Saíd jako zradu?“

Nesmyslné pozornosti neunikl ani libanonský premiér. Jedny noviny napsaly: „S kým to Mikati hovoří, s kým se směje? Co říká?“ Absurdní.

Úřad izraelského prezidenta k tomu vydal následující prohlášení: „Prezident se otočil k lídrům stojícím vedle něj a představil se, jak velí dobré mravy. Pokud jde o premiérku Tuniska a premiéra Libanonu, kteří stáli poblíž, poté, co se všichni navzájem představili pochopili, že víc hovořit nemohou. To byla celá konverzace mezi těmito třemi představiteli.“

Další záležitost, kterou lidé neznalí blízkovýchodních poměrů sotva pochopí, se týkala přítomnosti izraelské ministryně životního prostředí Tamar Zandbergové na regionálním setkání s představiteli Blízkého východu a východního Středomoří konaného v rámci šarmské konference; jde o tzv. Kyperskou klimatickou iniciativu. Nechyběli vysocí zástupci Libanonu, Iráku a Kataru.

K účasti izraelské ministryně na této akci cítil potřebu se vyjádřit libanonský premiér Mikati a vše náležitě „politicky vysvětlit“: „V médiích kolují zprávy o účasti izraelské ministryně na specializovaném workshopu na klimatické konferenci v Šarm aš Šajchu, jehož se zúčastnil i premiér Najib Mikati spolu s delegacemi Iráku a Palestiny. Aby bylo jasno, rozšířená schůzka se konala na pozvání prezidentů Egypta a Kypru a za jejich přítomnosti a za široké mezinárodní a arabské účasti, jak tomu bylo v případě jiných aktivit na klimatické konferenci, a nezahrnovala žádné kontakty s jakýmkoli izraelským představitelem.“

Už je to jasné?

K tomu snad jen pohled druhé strany, nikoli na tento aspekt onoho workshopu, ale na klimatickou krizi jako takovou. Ministryně Zandbergová řekla: „Žádná země nebude schopna čelit klimatické krizi sama; nejdůležitější věcí pro nadcházející roky je, aby státy regionu spolupracovaly na sdílení přípravných a adaptačních řešení.“

Věru, dojednat mír s některými arabskými zeměmi bude pro jakoukoliv izraelskou vládu úkol těžký, přetěžký. Ne-li neřešitelný.