O BEZOHLEDNÉ POVAZE ČÍNSKÉ KOMUNISTICKÉ STRANY

V. ASPEKTY BEZCHARAKTERNÍ POVAHY ČKS (pokračování)

LSTI A ÚSKOKY – OD PŘEDSTÍRANÉHO ODPORU JAPONSKÉ INVAZI AŽ „K BOJI S TERORISMEM“

ČKS vždy tvrdila, že vedla čínský lid k vítězství v boji proti Japoncům. Početné historické archivy však odhalují, že Strana se v době čínsko-japonské války záměrně vyhýbala bojům. Právě naopak, ČKS jen brzdila protijaponský odboj a využila toho, že se Kuomintang zapojil do války, aby posílila svou moc.

Jediné významné bitvy, kterých se Strana zúčastnila, byly „boj o průsmyk Pching-sing” a „Bitva sta regimentů,“ – obě se odehrály na severu Číny. V první z nich strana nepředvedla ani zdaleka takovou převahu a sílu, jako tvrdí; jednotky ČKS jen přepadly ze zálohy japonské zásobovací jednotky. Co se týká druhé bitvy, uvnitř ČKS se věří, že účast na ní byla vůbec v rozporu se strategií centrálního řízení Strany. Po těchto dvou bitvách se Mao a jeho armády už do dalších nezapojili, ani nevyprodukovali žádné hrdiny, jako byli Tung Chun-žuej (hrdina války s Kuomintangem) nebo Chuang Ti-kuang (hrdina Korejské války). V bitvách s Japonci padlo jen několik vysokých hodnostářů ČKS. Do dnešního dne strana stále nezveřejnila počet obětí čínsko-japonské války a nikde v zemi nenajdeme rozsáhlé pomníky padlých hrdinů.

V tom čase si ČKS ustanovila „hraniční vládu“ v provinciích Šan-si, Kan-su a Ning-sia, daleko od bojiště. Podle dnešních měřítek ČKS vedla „jednu zemi, dva systémy“ nebo „dvě Číny“ uvnitř Číny. Přestože armádní velitelé ČKS vkládali svá srdce do bojů s Japonci, hodnostáři ve vysokých funkcích strany boj pouze předstírali. Namísto toho využili válku, aby chránili svoje zdroje a jako prostředek na svoje posílení. Když Čína a Japonsko obnovily v r. 1972 diplomatické vztahy, Mao Ce-tung se japonskému premiérovi Kakuei Tanakovi přiznal, že ČKS vlastně musí děkovat Japonsku, protože bez čínsko-japonské války by nikdy nezískala v zemi moc.

ČKS tvrdí, že vedla a podporovala svůj lid, aby vyhrál osmiletou válku proti Japoncům. Toto je další ze lží strany.

O půl století později, po útoku z 11. září na půdě USA, se svět zaměřil na boj proti terorismu. ČKS toho využila, aby vykonstruovala zákeřné strategie, které se podobají těm z časů čínsko-japonské války. Pod přetvářkou boje proti terorismu označila mnoho věřících, etnických menšin a lidí s odlišnými názory za teroristy. Jen naoko vyšla z mezinárodního ovzduší boje proti terorismu, aby mohla opět zahájit brutální pronásledování vlastních lidí.

27. září 2004 tisková agentura Sinchua citovala list Singťing, že Peking jako první ze všech měst a provincií založil protiteroristický úřad. Mnoho provládně orientovaných médií v zahraničí označilo Úřad 610 (síť vládních agentur založených za účelem zlikvidování Falun Gongu) za protiteroristickou organizaci, s tím, že úřad se soustředí na odstranění „teroristických organizací“, včetně Falun Gongu.

ČKS označila za teroristy lidi, kteří nevlastní zbraně, nevracejí úder, když jsou biti nebo ponižováni a pokojnou cestou apelují za svou svobodu vyznání. Využila světový boj proti terorismu, aby zmobilizovala svoje zvláštní - po zuby ozbrojené protiteroristické jednotky a ty vykonaly rychlý zásah proti této bezbranné skupině pokojných lidí. ČKS použila nálepku boje s terorismem, aby se vyhnula zvýšené pozornosti a odsouzení ze strany mezinárodní veřejnosti za pronásledování Falun Gongu. Takové podvody se v ničem neliší od těch, které ČKS použila v době čínsko-japonské války, a jsou hanebným způsobem, jak se ČKS staví k tak důležité věci, jako je mezinárodní úsilí skoncovat s terorismem.

STRANA SE NEUSTÁLE PŘETVAŘUJE: NAVENEK SOUHLASÍ, ALE POTAJÍ ODPORUJE

ČKS nevěří vlastním doktrínám, ale nutí druhé, aby jim věřili. Toto je jedna z nejzákeřnějších metod používaná kultem ČKS. ČKS ví, že její doktríny jsou falešné, a že zkrachovalá idea socialismu je nepravdivá. Sama v tyto myšlenky nevěří, ale nutí lidi, aby v ně věřili; kdo se tímto neřídí, je pronásledovaný. Absurditou a hanbou je, že ČKS nechala tuto zrádnou ideologii zapsat do čínské ústavy, kde je prezentována jako „základ státu“.

V Číně můžeme vidět zajímavou situaci. V prostředí domácí „politické arény“ ztratilo mnoho vysokých hodnostářů svoje pozice – proto, že byli zkorumpovaní. Tito funkcionáři vyhlašovali na veřejných shromážděních ctnost a nesobeckost, ale za oponou brali úplatky a zpronevěřovali fondy. Mnoho tzv. „služebníků lidu“ padlo tímto způsobem, včetně Li Tia-tchinga, bývalého guvernéra provincie Jun-nan, stranického tajemníka provincie Kuej-čou – Liou Fang-žena, tajemníka strany provincie Che-pej – Čcheng Wej-kaoa, ministra polnohospodářství a zdrojů – Tchien Feng-šana, a náměstka guvernéra provincie An-chuej – Wang Chuaj-čunga. Když si prohlédnete jejich projevy, zjistíte, že každý bez výjimky podporoval protikorupční kampaně a neustále zdůrazňoval svým podřízeným, aby se chovali čestně (i když ti také brali úplatky a zpronevěřovali státní peníze).

ČKS propagovala mnohé „vzorné kádry“ a často do ní vstupovali idealističtí a pracovití lidé, kteří vylepšili její obraz, všem je přesto jasné, do jak hrozného morálního úpadku jinak zemi přivedla. Proč se propaganda ČKS, která se ohání „duchovní civilizací“, nevěnuje nápravě těchto věcí?

Vůdcové strany tedy nutně jen „mlátili prázdnou slámu“, když upozorňovali na „morální kvality komunismu“ a vyhlašovali, že „slouží lidu“. Rozpor mezi jejich činy a slovy můžeme vysledovat až k zakladateli a otci strany Karlu Marxovi, který měl nemanželské dítě. Lenin se nakazil sifylisem od prostitutek, Stalin byl obviněný z násilného sexuálního styku se zpěvačkou. Mao Ce-Tung vedl chlípný a rozkošnický život; Ťiang Ce-min je promiskuitní, rodina rumunského komunistického vůdce Cauceska nakradla obrovský majetek; kubánský vůdce Castro nashromáždil stovky milionů dolarů v zámořských bankách a vražedný diktátor Severní Koreje Kim Il Song a jeho děti vedou zkažený a marnivý život.

Obyvatelům Číny se hnusí bezduché politické schůzování. O politických záležitostech hovoří vyhýbavě, protože každý z nich ví, že jsou to podvodné hry. Ať už to jsou ti, co hovoří nebo ti, co jim naslouchají, na těchto schůzích se nikdo neodváží otevřeně promluvit. Je to veřejné tajemství. Lidé nazývají tento fenomén „upřímnou přetvářkou“. Vznešeně znějící vládní prohlášení, například „Tři reprezentanti“ před několika roky, následné „Zlepšování schopností vlády“ či dnešní „Tři srdce“ – „přibližování, uťišování a získávání si lidských srdcí“ – to všechno jsou lži. Která vládnoucí strana by se nesnažila o dobro lidí? Která vláda by nezlepšovala svou schopnost vládnout? Která strana by se nesnažila pro sebe získat srdce lidí? Všechny strany, které se nezaobírají těmito otázkami, by byly zanedlouho odstraněny z politické scény. ČKS však tyto pusté slogany považuje za duchaplné teorie s hlubokým významem a nutí celou zemi, aby je studovala.

Miliarda lidí si postupně osvojila přetvářku a kulturu Strany a společnost se stala falešnou, pompézní a bezduchou. Bez cti a důvěry je společnost v krizi. Proč ČKS uměle vytvořila tento stav? V minulosti to bylo kvůli její ideologii, dnes je to kvůli jejímu zisku. Členové strany sami o sobě vědí, že vše jen předstírají, a přece v tom pokračují. Kdyby ČKS nešířila takovéto slogany a bezduchá slova, nemohla by týrat lidi, přinutit je, aby ji následovali a báli se jí.

ZAVRHNOUT SVĚDOMÍ A OBĚTOVAT SPRAVEDLNOST ZÁJMŮM STRANY

V knize „O morálním vývoji komunistické strany“ Liou Šao-čchi [8] zdůraznil, aby „členové strany připojili svoje osobní zájmy k zájmům Strany“ Mezi členy Strany nikdy nechyběli i takoví, kteří měli spravedlivé myšlení a zajímali se o lid a zemi, a bylo tu mnoho čestných funkcionářů, kteří skutečně sloužili lidem. V sobecké mašinérii ČKS však takoví úředníci nemohou přežít. Pod neustálým tlakem, aby „odevzdali svou lidskost Straně“ často nemůžou dál pokračovat a riskují, že budou zbaveni funkce nebo (a to je ještě horší), že se nechají zkorumpovat.

Číňané osobně zažili a hluboce prožili brutální režim ČKS a vytvořili si skutečný strach před jeho krutostí. Proto se už neodváží zastávat se spravedlnosti a nevěří v nebeské principy. Podvolili se moci strany. Postupně se stali bezcitnými a lhostejnými vůči záležitostem, které se jich přímo nedotýkají. Dokonce logika jejich myšlení se vědomě podřídila moci Strany. To v nich vypěstovala mafiánská povaha ČKS.

ČKS ZDŮRAZŇUJE PATRIOTISMUS, ABY V LIDECH PODNĚCOVALA NENÁVIST

Patriotistická a nacionalistická hesla jsou nástroji, kterými Strana podněcuje v lidech špatné věci. Nejsou jen často vyvolávanými slogany ČKS, jsou pravidelně vydávány jako příkazy, jde o strategie prověřené časem. Číňané žijící v zahraničí, kteří se už po desetiletí neodváží vrátit nazpět do Číny, se po přečtení nacionalistické propagandy v zámořském vydání Lidé Dnes můžou stát nacionalističtějšími, než Číňané žijící doma. Manipulovaní Číňané, kteří se neodváží říci „ne“ politice ČKS, jsou dost „odvážní“ na to, aby zaútočili na americkou ambasádu a konzulát v Číně, házeli vajíčky a kameny, podpalovali auta a americké vlajky, to vše pod záštitou „patriotismu“.

Komunistická strana se rozhodla, že kdykoli se střetne s důležitou otázkou, která vyžaduje poslušné obyvatelstvo, použije patriotismus a nacionalismus, aby zmobilizovala lidi. V záležitostech týkajících se Tchaj-wanu, Hongkongu, Falun Gongu, kolize amerického špionážního letadla a čínské stíhačky – ve všech případech použila ČKS kombinovanou metodu silného nátlaku a hromadného vymývání mozků, čímž přivedla lidské mysli do „válečného stavu“. Tato metoda je podobná metodě používané německými fašisty.

Blokování všech jiných informací učinilo vymývání mozků velmi účinným. Čínští lidé, přestože nemají rádi ČKS, dnes myslí překrouceným způsobem, který jim Strana vštěpila. Například v době války vedené USA v Iráku bylo mnoho lidí pobouřených, když sledovalo denní analýzy CCTV [10]; tito lidé cítili mnoho nenávisti, pomstychtivosti a touhy bojovat, přičemž zároveň proklínali další válku.