Za všeobecné skepse a nezájmu médií a s minimálním očekáváním se poprvé po 16 měsících sešli izraelští a palestinští vyjednavači v jordánském Ammánu. Už předem zdůrazňovali, že nejde o obnovu mírového procesu, o kterou usiluje víc Západ než samotní hlavní hráči.

Izraelci schůzku označovali za "jednání o případném jednání" a Palestinci jen "chtěli vyhovět přání jordánského krále".

Osobní setkání zástupců obou stran bylo výsledkem nadlidského úsilí mezinárodní Čtyřky a velkého přesvědčování. Mírové rozhovory se zastavily v září 2010 po vypršení dočasného izraelského moratoria na výstavbu židovských osad na Západním břehu Jordánu. Její zmrazení požadovala palestinská samospráva, ale devět z deseti měsíců k jednání nepřistoupila. Pak tři týdny jednala, a když moratorium skončilo, odmítla pokračovat bez jeho prodloužení. Izrael to vyloučil s poukazem na devět promarněných měsíců a od té doby se nic nezměnilo – Palestinci požadují zmrazení výstavby na Západním břehu i ve východním Jeruzalémě a nově i to, aby se Izrael předem zavázal k jednání o Palestině s hranicemi z roku 1967. Vláda premiéra Binjamina Netanjahua odmítá zmrazení i závazky a je ochotná jednat jen bez předběžných podmínek.

K ústupkům se obě strany nepodařilo přesvědčit ani Spojených státům. Když předseda samosprávy Mahmúd Abbás požádal v září OSN o jednostranné uznání Palestiny, přišla s novou iniciativou Čtyřka. Vyzvala Izrael a Palestince, aby do měsíce předložili svou představu o hranicích palestinského státu a bezpečnostních zárukách pro Izrael. Koncem října se měla konat první trojstranná schůzka a po ní přímá jednání, která by do konce roku 2012 skončila mírovou smlouvou. Nestalo se však nic – nikdo nic nepředložil. Palestince zklamalo, že Čtyřka oficiálně nestvrdila jejich podmínky, a Izrael řekl, že bude jednat pouze bez podmínek.

Koncem října Čtyřka svou výzvu zopakovala a vyhlásila nový tříměsíční termín. Tentokrát Palestinci svou představu o hranicích a bezpečnosti předložili a neoficiálně slíbili, že až do konce lhůty 26. ledna pozastaví své jednostranné diplomatické kroky v OSN. Izrael nepředložil nic a prohlásil, že tak závažné otázky je třeba projednat osobně s Palestinci, a ne s třetí stranou. Přesto nakonec do Ammánu vyslal vyjednavače Jicchaka Molcha a Palestinci Saíba Irikáta.

Palestinci jsou už od nástupu Netanjahua do funkce premiéra před skoro třemi lety přesvědčeni, že jeho vláda jim stát podle jejich představ nedá. Za zvlášť nepříznivý považují letošní rok, kdy se ve Spojených státech rozbíhá kampaň před prezidentskými volbami, a nejméně do jejich skončení s obnovou mírových jednání nepočítají.

Místo toho chystají plán dalších jednostranných kroků, které mají po 26. lednu vystavit Izrael bezprecedentnímu mezinárodnímu diplomatickému tlaku. Hodlají požádat Radu bezpečnosti OSN o uznání samostatné Palestiny, přestože Spojené státy mnohokrát zopakovaly, že budou hlasování vetovat. V takovém případě se pak Palestinci obrátí na Valné shromáždění, kde zřejmě získají status nečlenského státu. Zvažují i výzvu Valnému shromáždění o aplikaci Ženevské konvence na palestinská území, aby dosáhli mezinárodního zákazu výstavby židovských osad. K dalším úvahám patří žádost na Radu bezpečnosti o přijetí rezoluce odsuzující výstavbu, o uvalení protiizraelských sankcí a možná i o vyslání mezinárodních pozorovatelů na Západní břeh. Rovněž přemýšlejí, jak přimět Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby soudil Izrael za odvetnou operaci proti ostřelování Hamasu v pásmu Gazy na přelomu let 2008 a 2009. A v neposlední řadě chce samospráva organizovat masové protiizraelské demonstrace.

Mahmúd Abbás před úterní schůzkou znovu zopakoval své podmínky a pohrozil "tvrdými kroky", jestli je Izrael nepřijme. Jeho hnutí Fatah připustilo i zrušení podepsaných izraelsko-palestinských smluv. Ani v Ammánu pak Palestinci své podmínky nezmírnili. Irikát a Molcho se nejprve sešli se zástupci Čtyřky a potom jednali spolu v přítomnosti Jordánců. Schůzka skutečně průlom nepřinesla a hostitel, jordánský ministr zahraničí Násir Džudí, přiznal, že obě strany mají v zásadních otázkách k dohodě stále daleko. Alespoň však souhlasily, že budou v jednání pokračovat. Irikát Molchovi nastínil palestinskou představu o hranicích a bezpečnosti a Molcho slíbil, že už příští týden předloží izraelskou.

Je to sice mizivý, ale přece jen pozitivní výsledek. Čtyřka, Izrael i Palestinci se snaží vyvarovat prohlášení o krachu mírového procesu, protože v současné výbušné situaci na Blízkém východě nelze předvídat jeho důsledky. Bez ústupků obou stran jsou však naděje na obnovu smysluplných bilaterálních rozhovorů nadále minimální.