Vánoce někdy škrtěj víc než kravata na maturiťáku, fakt že jo.

Když se Krismasdej přivalil jak cunamická vlna na Indonéziji, začali sme s vajfkou po večerech špekulovat, kdo byl na nás celej rok hodnej a dostane prezent, a kdo nás zanedbával a kromě grýtingkarty nedostane nic. Parenti nás vo prázdninách zásobovali doláčemema, u těch to bylo jasný, ale někeří frendi nám pěkně hejbali bladrem celej rok... Co s nima? Pošleme jim pikčr, řekla vajfka. Souhlasil sem.

V úterý ráno sem si tedy do begu přibalil svou soňáckou digikameru a vo lančbrejku vyrazil do Brajantparku na lov. Nejdřív sem vyfotil skejtující čajnýse, pak ouldany drinkující kafe u stórů s konfekčníma cetkama, dekorovanej gigastrom u zdi lajbrery a kiďátka fňukající u stóru s ajskrýmem. Fotil sem jak vo život. Ještě jeden pikčr a valim zpátky, řek sem si.

U levýho pejvmentu stála taková suprová lampa vobtočená pajnovym čejnem, v bekgraundu se zvedaly skajskrejpry utopený v mlze. Ta lampa měla takovej melancholickej fejs a kečla mě za hárt. Tu musim mít, řek sem si a namířil kameru na tu impresní scenériji. Už sem se chystal presnout spoušť, ale jako naschvál se mi před tu dekorovanou lampu postavil nějakej mamula a tlemil se na mě jak Mažňák na splihlýho ježka. Nejdřív mi blesklo, že je to Santa. Měl taky čepku s bambulkou na feťácký hedce... Jenže narozdíl vod Santy to byl blekskýn a ta čapka nebyla červená, ale zelená. Jasně, že to nebyl Santa. Jen uklízeč z Brajantparku. Pušoval před sebou trešbin na vílsech a cestou brašoval rozházený pejpry a kofikapy. Vejral na mě jak Valaši na Betlémskou hvězdu a ne a ne se prevít můvnout. Uvidíme, kdo z koho, ty šmatlavej santusáku. Chytnu tě jak batrflaje, přeložim vejpůl do enveloupu a pošlu frendům do Čekrepabliky. Ať viděj, s kym tu žiju, zamručel sem si do voholenýho fejsu a presnul spoušť.

Večer sem si pikčr zkopíroval do kompjůtru a vyprintoval na svym sixinkovym Kejnonu. Ukázal sem ho vajfce. Hmmm, zamručela uznale. Dobrej úlovek. A že prej abych jich vyrobil čtyřicet, že máme hodně frendů. Pak sem vzal letrpejpr, přehnul vejpůl, nalepil Santu na líc a na pravou stranu uvnitř vepsal Merry Xmas, Veselé Vánoce a Šťastný Nový rok. Chvilku sem tu grýtingkartu votevíral a zavíral a zkoušel si představit naše frendy jak konfjůzně vejraj na toho blekskýna brašujícího kofikapy a blahopřání Veselé Vánoce. Tohle jim nedojde, bylo mi jasnější a jasnější. A tak sem jim helpnul po vidlích a po lopatě. Vzal sem krejón a připsal jednuduchou větu: Už jsi si doma taky uklidil ten svůj bordel jako on??

Za čtrnáct dní mi vod frendů začaly přicházet grytingkarty. V jedný z nich byl pikčr pohublýho anděla s bublinou u huby a v něm věta: Veselé Vánoce, ty rasisto!!

No je tohle možný? Tak voni ti černý bojaři maj svý komplice už i v Čechách. A já myslel, že všemocná je v Praze jen ukrajinská mafie.

Další události komentovány na Žižkovák v Brůklynu