2.6.2024 | Svátek má Jarmil


FEJETON: Evropský lahůdkářský projekt

31.1.2007

Evropané z evropských národů, a zvláště z členských zemí EU, spějí nepochybně k blahobytné společnosti. Zprostředkované dění politické scény skrze různá média a médium mlhy některých politiků poukazují na jeden nezaměnitelný fenomén.

Tím fenoménem jsou samozřejmě čekající miliardy eur v různých strukturovaně strukturálních fondech s kohezními v zádech. Během 50 let od vzniku EHS, kterému předcházela dohoda o pořádném a strukturovaném těžení uhlí a koheznímu tavení oceli

se podařilo evropským spojencům první šestky nastřádat neuvěřitelné množství kapitálu pro další šestkaře. Ti neváhali a připojili se k tučnícím prvošestkám. Tak vznikla velesilná dvanáctka, která počala expandovat a poohlížet se po dalších mlsounech, ochotných se zapojit do upečení Evropského dortu plného různorodých dobrot, kolik je národů na evropské půdě. Těsto bylo zaděláno správným postupem a také řádně zamícháno s různě velikými rozinkami jednotlivých mlsounů.

Pro řádné vykynutí zadělaného těsta dnes hlasuje plných 27 států ve městě, které nabídlo největší díži. Je nanejvýš potřebné vymyslet, navrhnout a vyrobit formu, která bude přesně odpovídat nastaveným parametrům pro strukturované upečení Evropského lahůdkářského projektu. Samozřejmě také proto, aby si pošmákli budoucí hodovníci u kulatého, a tudíž nekončícího stolu. Kdo jednou k němu přijde, už nebude chtít odtrhnout oči od veliké dobroty zračící se na prostřeném ubruse utkaném v daleké Persii.

Než se však ELP (Evropský lahůdkářský projekt ) doformuje do formy, aby se mohlo začít s dohlížejícím pečením a pícháním státních špejlí kontrolujících hutnost pokrmu, bude zapotřebí určitého časového horizontu, který řídí Boží kuchařská prozřetelnost. A ta samozřejmě bdí. I nad šéfami či šéfkami v čele jednotlivých mlsounů.

Co stát, to několi různých národů a různorodých etnik. Každý chce přidat své ingredience, ale zároveň mít podíl na ukrojení budoucí dobrůtky. Zatím se čeká a pozoruje, co bude dříve schváleno. Jestli Evropská ústava, anebo miliardy z fondů. Je zřejmé, že občanům - mlsounům mlsných států bude záležet, aby co nejdříve získali prostředky na projekty podporující jejich infrastrukturu zanedbanou komunistickým asfaltem či zkrášlení a zpříjemnění prostor, kde bude probíhat vzdělávání směrem k utváření znalostní společnosti. A ústava? Právě ona má býti tím správným zákonem popisujícím výrobu všestranně přijatelné formy ELP. Pokud nebude inspirována svatopisci, jako bylo kdysi inspirováno a sepsáno Písmo svaté alias Kniha knih, pak vznikné bohapustý dokument obcházející základy na kterých eurocivilizace stojí.

I když většina členských států raťafikovala předhozený text v misce elitářských zájmů, menšina čichá voľajaké čuděso. Zákon, a k tomu hlavní, který se neinspiruje vůlí občanů, kteří jsou zároveň hlasem Božím, je předem odsouzen k nepřijetí řádně a strukturovaně uvažující menšiny menších států. Možná není tohoto zákona ani potřeba. Kdekdo ví, že se normální člověk namlsá z uvolěných řádně platících prostředků než neinspirovaných písmenek a slov, která se ani nečtou. A proč také, když jsou nesrozumitelná.

Proto je velice legrační pozorovat animátory ústavy, kteří nevědí, že národové skutečně čekají na řádné, rychlé a pružně odsouhlasené lahůdkářské projekty.

Pavel Blaho