ZDRAVOTNICTVÍ: Z trochu jiného pohledu
Pokud jde o poplatky, i přes svůj fyzický handicap odmítám, aby si socialisté brali do úst tělesně postižené jako skupinu osob, kterým ČSSD hájí peníze v peněžence. Za vlád sociální demokracie jsem platil taktéž, ba dokonce bez jakéhokoliv zastrojování plateb. Jde-li o poplatky u lékaře, v lékárně a o poplatcích v nemocnici ani nemluvě, kapsu mi to neutrhne a bude-li to ku prospěchu péče o pacienty ve formě modernějších léčiv, rád se na takovéto formě solidarity budu podílet. Možná to někoho překvapí, ale dovedu si představit i vyšší příplatek za pobyt v nemocnici než je 60 Kč za den, poněvadž, mohu-li porovnat prostředí a péči v nemocnici před několika lety a dnes, je zde velký rozdíl a rád bych, aby se toto prostředí zlepšovalo i nadále, proto se nebojím více podílet na stravě, spotřebě energie a tak dále, poněvadž totéž činím doma.
Abych panu Rathovi trochu osvěžil paměť, když stále říká, že zdravotnictví ztrácí na kvalitě za vlády ODS, pak vězte, bývalý pane ministře, že za vaše bezplatného zdravotnictví jsem držel ústa a krok, což z vašeho pohledu bylo nepochybně bráno jako projev spokojenosti. Co bych také mohl chtít zadarmo, že? A tak jsem řešil nejčastěji zdravotní problémy lékařskou konzultací po telefonu bez fyzického kontaktu, neboť i za vašeho ministrování (a de facto celé vlády socialistů) existovaly případy, kdy jediný lékař v místě byl a je doposud v bariérové budově. Ani za vlád ČSSD to tedy nebyl ráj. Jakmile však budu platit, věřte mi, že budu vyžadovat péči daleko důsledněji, a zároveň doufám, že ony příspěvky přispějí k zpřístupnění budovy, ve které lékař sídlí. Je fér podotknout, že paradoxně handicapovaným odpadne celá řada návštěv u lékaře díky opakovanému receptu, který prosadila ODS, a dokonce i návštěva lékaře jen kvůli napsání dalšího opakovaného receptu bude bezplatná, protože nepůjde o vyšetření.
Strašení poplatky v lékárnách je také čistá demagogie, každý, kdo si přečetl podrobně informace o novém systému, musí dojít k závěru, že nic katastrofálního se dít opět nebude. Zas takový rozdíl oproti situaci za vlád levicového kabinetu to nebude. Nejpodstatnější je zde opět ta solidární část reformy zdravých s nemocnými, která spočívá v tom, že člověk, který je opravdu nemocný, nezaplatí na doplatcích včetně poplatků více než cca 417 Kč za měsíc. Ptám se pana poslance Ratha, zda těžce nemocní platili více či méně v systému, který on sám nastavoval? Osoby s rakovinou a jinými vážnými nemocemi platí nyní, tady stále ještě z velké většiny v Rathově systému, mnohem více, než je nějakých 417 Kč. Když nad tím přemýšlím, ČSSD hájí vysoké doplatky na drahé léky pro vážně nemocné, ale obyčejné paraleny rozdává plnými hrstmi zdarma. Důchodci, vážně nemocní i handicapovaní by měli opravdu přemýšlet, co je solidarita a kdo prosazuje opravdovou solidaritu. To, co prosazuje sociální demokracie, je jen falešná solidarita.
Ale dovolte mi i drobné dloubnutí do našich zdravotníků. Po pobytu v nemocnici jsem trochu ztratil iluze o zdravotnících. Pracovní prostředí se neskutečně zlepšilo, jsem tomu rád a doufám, že se bude zlepšovat i nadále. Co se však nezměnilo, je přístup personálu k pacientovi. To není věc peněz, to je věc osobního přístupu. Nevím, jak okomentovat zdravotní sestru, která nad pacientem s těžkým postižením, který plně vnímá, komunikuje s druhou sestrou a rozčiluje se, že to nikdo nemůže myslet vážně, aby sestry pracovaly s takovými „ležáky“. V tu chvíli jsem si připadal opravdu jako přítěž společnosti, parazit. Zaslouží si taková sestra svůj plat v plné výši? Jak ohodnotit personál, který nemá základní vědomosti o rizicích proleženin apod., nebo se na věc jen obyčejně „vykašlal“? Co říci zdravotní sestře rozčilující se nad tím, že jí zaměstnavatel zakázal v pracovní době brouzdat po internetu? A co lékaři, který odmítne vstát v noci k pacientovi kvůli sic banální věci, i když jej o to požádal kolega? Pacient si přeci nerozhází vztahy s lékaři a opět pomlčí, na což lékař spoléhá. Ví o těchto případech pan Kubek, který tak hájí zvyšování platů lékařů? Nebudu házet všechny lékaře do stejného pytle, jsou kvalitní, průměrní a podprůměrní zdravotníci, ovšem těch podprůměrných je stále ještě mnoho. Těch kvalitních pracovníků si nesmírně vážím a měli by být ohodnoceni více než ti podprůměrní. Ano, je co vylepšovat v platovém ohodnocení stejně jako v odbornosti a přístupech zaměstnanců ve zdravotnictví. Jsem zvědav, zda se přístup k pacientům změní po nástupu spolupodílnictví na nákladech, byť to bude jen symbolická spoluúčast. Pevně doufám, že i pacienti se přestanou stavět do podřízené role a nebudou se bát bít za svá práva.
Levice by si měla uvědomit jednu podstatnou věc a společně s ní především média, s první minutou nového roku 2008 se změní systém ve zdravotnictví, ale nikdo nebude stažen z kůže, nikdo nebude odmítnut při potřebě ošetření. Kritika je jedna věc, která je vítána a je k užitku, ovšem to, co se děje nyní, je již strašení lidí, přičemž se zbytečně štěpí a rozděluje společnost. Potěšující zprávou je, že při své hospitalizaci jsem paradoxně narazil v drtivé většině na nemocné lidi různého věku, kteří poplatky chápou a přijímají je. Opozice by se měla snažit o klid a pohodu ve společnosti, stejně jako vláda, to jí nebrání v kritice vládních návrhů a reforem. Pan Paroubek by si měl uvědomit, že ačkoli mu sice nyní silně rozdělená a polarizovaná společnost vyhovuje, v případě vítězství ve volbách by ji však zdědil a vše by se obrátilo zpět proti ČSSD samotné.
Brandýs nad Orlicí 21. prosince 2007
(Autor je studentem politologie na Universitě Hradec Králové, sociologie na Masarykově universitě Brno a předsedou MS ODS Brandýs nad Orlicí)