Nepochybuji o tom, že tak, jako po každých volbách, budou naše média v příštích dnech, týdnech a letos pravděpodobně měsících zaplněna zajisté zasvěcenými analýzami politologů, projevy a prohlášeními politiků a všech, kteří se psaním o politice živí nebo baví, kteří politice rozumí, nebo kteří si to alespoň myslí.

O čem se však nemluví a když, tak jen minimálně a ještě tak před volbami v rámci výplně vysílacího času zpravodajství někde mezi „důležitými“ informacemi o nadmořských výškách volebních místností a nejsevernějších okrscích, je skutečnost, že volby „umíme“ možná jako nikde jinde na světě.

Když jsem před patnácti lety přišel na „statistiku“, tedy stal se zaměstnancem Českého statistického úřadu, netušil jsem, co všechno je pracovní náplní této organizace. Jednou z činností, o nichž jsem se dozvěděl až uvnitř, bylo zpracování voleb. Úřadem se nesly historky o frontách desítek a stovek zástupců okrsků ve tři hodiny ráno, o zmatcích při zpracování, scénách při přebírání dat a podobně. V té době to fungovalo tak, že ČSÚ si pronajal od externí firmy připojení, programové vybavení a pořizování dat. Odborníci na výpočetní techniku seděli u počítačů, a jedním prstem pořizovali a úředníci ČSÚ kontrolovali správnost a obsah donesených tiskopisů. Zkrátka, bylo to zdlouhavé, nervózní a drahé.

Cítím určitou hrdost, že jsem před nějakými šesti lety byl poblíž skupiny lidí, které to na „staťáku“ začalo vadit, a za zlomek ceny, která se dosud platila externímu dodavateli, napsala programové vybavení pro všechny úrovně práce a dala dohromady nový systém zpracování volebních výsledků. Tento systém nejenže byl výrazně levnější díky tomu, že vycházel z vlastních zdrojů, ale v podstatě kopíroval strukturu úřadu (centrum-kraje-okresy) a byl (a je) mimořádně stabilní. ČSÚ se na všech úrovních od centra až po všechna přebírací místa (to jsou kontaktní místa, kde zástupci okrskových volebních komisí předávají spočítané výsledky) může chlubit dostatečně kvalifikovanými pracovníky, schopnými rozeznat, kdy postupovat přesně podle pokynů a kdy problémy, zejména vyplývající z naprosto nepředvídatelných situací při práci s lidmi s různými náladami, řešit operativně. To je způsobeno mimo jiné tím, že pracovníci na úrovních přebíracích míst jsou kromě vysoké loajality k úřadu vyškoleni svojí každodenní prací, která je daleka obvyklým představám bezduchého razítkujícího úředníka – v rámci své práce se v terénu setkávají a zdokonalují v komunikaci s lidmi, při zpracovávání informací zase získávají neocenitelné zkušenosti s prací s „čísly“, o organizačních schopnostech a znalosti práce s informačními technologiemi nemluvě. To vše dohromady z nich dělá ideální lidi pro tuto práci.

S rozšířením internetu jsou výsledky za každý okrsek přístupné celému světu několik desítek sekund po tom, co pracovníci ČSÚ na kterémkoliv přebíracím místě data od okrsků převezmou a zpracují – to je další obrovská síla tohoto systému. Tím se prakticky vylučuje jakékoliv pochybnost o možné manipulaci s výsledky voleb.

Pokud si dobře vzpomínám, tak od roku 2000, kdy byl nový systém zpracování voleb zaveden, byly všechny volby zpracovány v řádu hodin, přičemž pokud došlo ke „zdržení“, nebylo to nikdy způsobeno ČSÚ. Z profesionálních důvodů sleduji volby a doby vyhlášení jejich výsledků v různých zemích, a neuvědomuji si, že by se kterákoliv z těchto zemí byť jen vzdáleně přiblížila naší rychlosti zpracování.

Pokud bych to chtěl shrnout, pak výsledky jakýchkoliv voleb, ať dopadnou jednoznačným vítězstvím nebo naprostou plichtou, jsou kromě několika základních informací v zahraničních médiích čistě záležitostí politiků, politologů a komentátorů naší kotlinky. Naproti tomu způsob a provedení zpracování voleb u nás, je záležitost naprosto unikátní, nemající ve světě obdoby. Myslím si, že je obrovskou chybou, že jak ČSÚ, tak Česká republika tuto skutečnost v podstatě opomíjí, místo toho, aby se pokusila tento špičkový systém „exportovat“ alespoň do zemí EU.