Nacistický okultismus je mezi „sluníčkovými lidmi“ stále oblíben

Okultní teorie, ze kterých vyrostlo učení o árijské rase, jsou dodnes populární. Hlavně mezi fanoušky pana presidenta Havla. Jenom se tomu dnes říká „New Age“.

Asi všichni známe Fórum 2000, které president Havel založil se svými kolegy z tzv. Budapešťského klubu. Málokdo ale ví, co je tento klub zač. Okultní organizace, v jejímž čele stojí podivuhodný filosof Ervin Laszlo. Dříve pracovník „ekologického“ Římského klubu, pro nějž napsal knihu „Goals for Mankind“ (1977). Ervin Laszlo je ale především autorem desítek knih o tom, jak se duchovně napojit na vševědoucí „akašické pole“, jakýsi vesmírný internet. Když ale budeme pátrat, odkud se tento pojem vzal, dojdeme k šarlatánům 19.století. O akašickém poli (termín je ze sanskrtu) jako první psala Helena Blavatská, zakladatelka okultní „theosofie“! Má to i politický rozměr. Právě z tohoto učení vycházely teorie nacistů. Blavatská totiž byla posedlá árijskou rasou.

Helena Blavatská se narodila v roce 1831 na území dnešní Ukrajiny (pravlast moderních pogromů – podrobnosti zde) ve vzdělané šlechtické rodině. Blavatská si po svém vyložila tehdejší čerstvou novinku - Darwinovu ideu evoluce - a vytvořila fiktivní dějiny lidstva dlouhé miliony let, přerušované různými kataklyzmaty. Po každé katastrofě se prý vlády nad světem ujme nová panská rasa („root race“). Nyní to prý jsou Árijci (Indoevropané). Černí domorodci v Africe podle ní jsou zdegenerované zbytky kdysi vznešené rasy, která si nezachovala čistotu krve a pářila se se zvířaty. Blavatskou omlouvá snad jen to, že psala v době, kdy skutečné dějiny pračlověka nebyly známy. Homo habilis, homo erectus, australopitekus – to jsou teprve objevy 20.století.

A proč má theosofie ve znaku hákový kříž? Blavatská tvrdila, že sděluje světu prastaré učení, do kterého byla zasvěcena v Tibetu. Křesťanství je prý omyl a měli bychom se vrátit ke své původní árijské kultuře, tak jak se dochovala v Indii a Tibetu. O společných kořenech evropské a indické kultury svědčí i sanskrt – nápadně podobný evropským jazykům. Proto si Theosofická společnost dala do znaku tradiční indický symbol –svastiku. Křesťanské náboženství Blavatská ostře odmítala. Prý bylo vnuceno Árijcům násilím (Římané, Karel Veliký) a původní kultura se dochovala jen v ilegalitě v tajných společnostech (templáři). Lucifer (Světlonoš) je podle Blavatské bůh dobra a co o něm říkají křesťané jsou jen nepěkné pomluvy.

Člověk ale o Luciferově osvícené laskavosti začne poněkud pochybovat, když vidí, kam toto učení vedlo. Nacisté začínali v Mnichově právě jako spolek následovníků Madam Blavatské. Mnichovská společnost Thule (Thule Gesellschaft) věřila, že Árijci pocházejí z dávné Atlantidy a byli přesvědčeni, že se nacházela na dalekém severu (Hyperborea) někde u Grónska a jejím hlavním městem byla Thule. Společnost Thule vydávala časopis Münchener Beobachter, který se později stal (pod názvem Völkisch Beobachter) hlavním časopisem nacistické strany. Právě redaktor tohoto časopisu, Karl Harrer, spolu s Antonem Drexlerem v roce 1919 založil Deutsche Arbeiterpartei. O pár měsíců později do této politické strany vstoupil Adolf Hitler a záhy se přejmenovala tak, jak ji známe – NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei). Právě v Mnichově se Hitler poprvé pokusil o převrat (nepovedený „pivní“ puč).

Heinrich Himmler bral theosofii velmi vážně. Založil dokonce archeologický ústav Ahnenerbe, který měl zkoumat árijskou prehistorii. Věřil, že někde v podzemí Tibetu existuje Shambala / Agharta, kde žijí zbytky původních čistých Árijců - nadlidí. Kdo viděl filmy o Indiana Jonesovi, tomu jsou archeologické zájmy nacistů jistě povědomé. Idealizovanou verzi jedné takové nacistické výpravy do Tibetu ztvárnil film Sedm let v Tibetu s Bradem Pittem v hlavní roli. Kult Tibetu je vůbec plný polopravd. Dalajláma není jen jakýsi „opat kláštera“, který tráví dny na modlitbách. Dalajláma byl král, světský vládce. A byl to tvrdý feudální režim. Fyzické tresty (mučení a zmrzačení nevolníků) se tu používaly ještě v půli 20.století. K nějaké duchovní idyle to mělo daleko.

Jak se pan president ocitl mezi těmito lidmi? Presidentův dědeček měl k duchovnu blízko –Vácslav Havel sám o okultismu psal (Atom: Kniha života, 1920) a v paláci Lucerna (který postavil) poskytl sídlo Československé společnosti theosofické. Do Čech se theosofie dostala už v 19.století (Gustav Meyring) a mnohokrát v Praze přednášel i theosof Rudolf Steiner.

Lászlova a Havlova okultní organizace si nedávno založila českou pobočku (clubofbudapest.cz). Při té příležitosti vydali česky knihu „Revoluce vědomí“, kterou napsali společně Ervin Laszlo s Stanislav Grof. V roce 2001 Stanislavu Grofovi udělil český klub skeptiků Sisyfos za jeho dílo bronzový Bludný balvan (viz). Grof totiž tvrdí, že halucinace, které má přiotrávený člověk (při holotropním dýchání), jsou nahlédnutím do světa vyššího vědomí. Prý to je cesta k dalšímu skoku v evoluci naší rasy. Šílenství jako cesta, jak se stát nadčlověkem. Jak známo, tento názor sdílel i náš pan president. V roce 1999 dostal Stanislav Grof, pražský rodák, ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 jakožto myslitel, který „svým dílem překračuje tradiční rámec vědeckého poznání“.

Místopředsedou české pobočky této okultní organizace je možná nejznámější ekolog v republice, Jan Piňos. Svého času stál v čele CHKO Broumovsko. Později se Piňos proslavil bojovnou ochranou kůrovce na Šumavě. Toto propojení ekologie a okultismu není nic překvapivého. Viděli jsme ho už v meziválečném Německu (ekofašismus). Jen se to od té doby přejmenovalo na New Age. Což je mimochodem pojem, který vymyslela theosofka Alice Baileyová, které její dílo prý telepaticky diktoval tibetský démon Djwhal Khul (neplést s tibetským zloduchem Ra’s al Ghulem z příběhů o Batmanovi).

Je s podivem, jak snadno se „sluníčkoví“ lidé dají nalákat k učení, které za sebou má tak temnou minulost. Nejspíše mnozí ani netuší, o co se jedná.

Toto je zkrácená verze mého článku článku „Theosofie věčně zelená“, který vyšel ve zpravodaji Českého klubu skeptiků Sisyfos 1/15 (stáhnout).

Autor je člen Českého klub skeptiků Sisyfos