31.5.2020 | Svátek má Kamila


SPOLEČNOST: Strach na Západě

4.4.2020

Vypůjčila jsem si k titulu svého zamyšlení název klasického díla velkého francouzského historika Jeana Delumeaua. Tento autor se sice zabývá obdobím 14.- 18. století, ale hned na počátku klade sugestivní a stále platnou otázku: „Mohou civilizace umřít strachy tak jako jednotlivci?“ Odpověď na danou otázku ponechám na čtenáři, ale výsledek se mi jeví čím dál víc jednoznačný. Podívejme se spolu letmo na postupné šíření tohoto strachu a předem se omlouvám, že si dovolím mísit terminologii křesťanskou s pojmy vojensko-historickými.

Zvěstování aneb Dělostřelecká příprava

Už zhruba od roku 2018 se v médiích různého druhu začaly objevovat zprávy o tom, že v souvislosti s tzv. španělskou chřipkou dojde v brzké době k nové hrozné epidemii, která bude mít stejně katastrofální následky. Nesmělé náznaky očekávání této všeobecné tragédie jsou i staršího data, ale se SARS, ani ptačí, prasečí či jakou ještě jinou chřipkou to nevyšlo. Možná, že by to dopadlo „lépe“, kdyby byl tehdy už tak všeobecně rozšířen internet a zejména sociální (nebo lépe asociální) sítě, jako je tomu dnes. Očekávání se stupňovalo v průběhu roku 2019, ale nakonec k podchycení počátku nákazy ve Wu-chanu došlo se zpožděním. Není jistě bez zajímavosti, že v této čínské oblasti bývaly i zdroje dávných morových epidemií.

Navštívení aneb Bubnová palba

Když jsme ještě byli informováni jen o tom, že příčinou choroby je fakt, že Číňané baští netopýry, luskouny a jiné nehodné tvory (i když sami o sobě jsou to hezcí a nevinní živočichové), řekli jsme si, že to se nás přece netýká. Pak přišla Itálie a první výskyt koronaviru COVID-19 (prostě toho našeho koronáče) také v České republice. A už se běsnění rozjelo, jedna děsivější zpráva stíhala druhou, novináři (?) se předháněli v zaručených zvěstech o rostoucím počtu úmrtí atd. Přiznám, že hrůzy poletující po síti osobně nesleduji, o dění tam dostávám informace naštěstí jen zprostředkovaně.

Ostudnou podpásovkou těchto zpráv je fakt, že se udávají absolutní čísla a ne vztahové vazby. Pokud vím, běžná chřipková epidemie se vyhlašuje, pokud počet nakažených přeroste 1500 osob (tímto číslem si ale nejsem tak úplně jistá) na 100 tisíc obyvatel! Nyní máme necelé 4000 nakažených na více než 10 miliónů obyvatel! No a pak nastaly restrikce, zákazy, příkazy. Je třeba zdůraznit, že politikové začali (všude, nejen u nás) konat pod enormním tlakem médií. Obyvatelstvo je vystaveno zcela neúměrnému a nadto neodůvodněnému stresu, natož pak nebozí nemocní, ale také hasiči, záchranáři, psychologové, psychiatři, ošetřující lékaři, učitelé dřepící u internetu a cepující své žáky a studenty, z nichž se pak doma hroutí nebozí dohlížející rodičové.

Je jen málo statečných a povolaných, kteří se snaží tomuto běsnění čelit. Blázní se všude, ale my jsme také výrazně přispěli do mlýna nejapností. Náš český vynález - rouškománie - dosahuje nejtrapnější dimenze v televizi, kdy všichni ve studiu tlachají přes své tlamoroušky a vůbec se jim to nezdá trapné. Ale jsme v tomto ohledu první na světě, (zatím) jen bratři Slováci nás napodobili. Ještě se pyšníme, jací jsme to šikulové, když si roušky umíme spíchnout doma.

Vykoupení aneb Návrat do předem připravených pozic

Tento akt bude nejobtížnější, ale už by k němu mělo vše velmi promyšleně a velmi rychle směřovat, jinak se nám podaří vypustit si jako asi prvním kaprům na světě svůj vlastní rybník. A ten návrat by měl následovat co nejrychleji, aby nedošlo k fatálním ztrátám – a tím nemyslím jen ty ekonomické. Je „pozoruhodné“, že při reminiscencích na epidemie dob minulých se jaksi pozapomnělo na druhdy docela proslavenou chřipku hongkongskou, která masivně zasáhla svět na přelomu let 1968/9. V Československu jsme sice měli tehdy jiné starosti, ale o „hongkongu“ věděl každý. Tehdy byly ztráty světového obyvatelstva značné, ale vlastně nevím, o kolik přesahovaly běžné chřipkové období v porovnání k celkovému počtu lidí na Zemi.

Jestliže se jedná opravdu o pandemii, pak je to pandemie strachu, strachu globálního, vedoucí k totální hysterizaci společnosti. Pro historika je náš současný stav přímo laboratorní ukázkou, jak snadno lze ovládat lidstvo, zejména tehdy, když se vše dělá pro jeho „dobro“. Horší je, když ho historik musí sám prožívat. Mám za to, že je třeba zabránit, aby se podobná hysterie neopakovala při každé příští kýchací a kašlací sezóně.

Tato neděle je Nedělí květnou, kdy se připomíná Kristův vjezd do Jeruzaléma. Následuje Svatý týden vrcholící Kristovým Ukřižováním a slavným Vzkříšením. Mysleme, prosím, na tuto skutečnost i proto, že svátky velikonoční budou poprvé po bezmála dvou tisících let bez aktivní účasti křesťanů v chrámech.

Ivana Čornejová







 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.