Občané EU s trvalým pobytem v Česku by měli mít právo volit i vstupovat do politických stran

Uvádí se, že přibližně až sto dvacet tisíc potenciálních voličů může přibýt v České republice v případě, že by poslanci v novém volebním zákoně přiznali právo volit cizincům ze států Evropské unie s přechodným (!) pobytem.

Zdůrazněme, že toto opatření by se týkalo „jen“ voleb do Evropského parlamentu a voleb komunálních, nikoliv tedy všech typů voleb, jak se někdy domnívají laxnější čtenáři či diváci. Doposavad se u nás mohou obecních voleb a eurovoleb účastnit pouze cizinci ze členských zemí EU s trvalým(!) pobytem.

In medias res: u cizinců z osmadvacítky zemí EU (nezapomínejme, že jejím členem je z právního hlediska stále i Británie) u trvalého pobytu problém nevidím. Nicméně u přechodného pobytu mně „přiznávání“ aktivního volebního práva přijde až přehnané a zbytečné. A to zejména u voleb komunálních – tam ho pokládám za značně nesystémové. U cizinců s pouhým přechodným pobytem v obci (městě) není, podle mého názoru, vytvořen k obci silnější vztah, takže nevím, proč by měli v komunálkách rozhodovat o její politické reprezentaci.

Dodejme, že k uznání volebního práva cizinců ze zemí Unie nás ani přímo nezavazuje právo EU.

Mám za to, že volební právo, v demokratickém právním státě jedno z hlavních práv, má cizinec získat, pakliže se rozhodne žít v zemi trvale. A samozřejmě splní legální podmínky pro získání trvalého pobytu.

Pro informační komplexnost dodejme, že cizinci s trvalým pobytem, kteří mohou v obecních volbách volit už nyní, jak jsme si řekli výše, svého práva skoro nevyužívají. Takže reálná poptávka cizinců zde skoro neexistuje – to konstatuji neutrálním hlasem, navíc s vědomím, že se to v budoucnu může přirozeně změnit.

Česká politika cizince odmítá

V této souvislosti je zajímavé i srovnání s legální (ne)možností cizinců být členem politické strany v České republice.

Patrně některé čtenáře a čtenářky překvapím, ale cizinci nesmějí být, alespoň dle platného práva, v dnešní době členy českých politických stran a hnutí, a to dokonce ani občané ze zemí Evropské unie. Ano, píše se rok 2016, ale toto omezení skutečně v naší liberální demokracii stále existuje. Zejména pro člověka z otevřeného akademického prostředí je tato věc těžko pochopitelná.

Mám za to, že členství v politických stranách by mělo být minimálně občanům ze zemí EU povoleno. Samozřejmě nepodporuji toto právo pro všechny cizince, ale jenom pro ty, kteří u nás mají řádně povolen trvalý (nikoliv pouze přechodný) pobyt, k jehož legálnímu získání je mimo jiné zapotřebí, zjednodušeně napsáno, pěti let nepřetržitého pobytu na našem území a bezúhonnosti – u těchto lidí je silnější právní i faktický vztah k ČR již vybudován. V nadsázce: turistky ze Švédska by v rámci dovolené nemohly účelově (či nahodile) ovlivnit například kongres jihomoravské organizace Pirátské strany, ve které by se operativně staly členkami.

Je třeba otevřít některé dveře

Podtrženo a sečteno: zastávám silný názor, že by bylo velice vhodné právně odemknout vrata českých politických stran a hnutí cizincům ze zemí EU s trvalým (!) pobytem v České republice. V budoucnu, mimo jiné vzhledem ke stále globalizovanějšímu světu, bych se nebránil ani tomu, aby se členy našich politických stran mohli stát i lidé z tzv. třetích zemí, ale opět „jen“ s trvalým, ne přechodným pobytem.

Ale možná je český zákonodárce o krok napřed a vzhledem ke stávajícím poměrům v našich politických stranách myslí na duševní zdraví „našich cizinců“?

Autor je právník a VŠ pedagog

LN, 5.12.2016