Na serveru iDnes.cz již delší dobu běží rubrika o tom, jaké by měly být největší hodnoty českého občana. Není ale možné, že tyto hodnoty již dříve nalezla jedna politická strana a nejsou to tradice, odpovědnost a prosperita?

Je důležité si uvědomit, že pro nás, jako příslušníci evropsko-americké kultury, vycházejí naše tradice, zvyky a myšlení z křesťanství. Ať už se to někomu líbí nebo ne, je to fakt. Například zde, v Indonésii, kde půl roku žiji, je zajímavé pozorovat, že u většiny lidí, ač muslimů, pořád přetrvávají zvyky a tradice z hinduismu, který zde byl před islámem.

Ač by se historicky dalo vytknout křesťanství mnoho prohřešků, je třeba brát v potaz, že právě pod jeho vlivem se vyvinula celosvětově unikátní svoboda jednotlivce, později vyúsťující v moderní formu demokracie. Právě na tuto tradici je třeba být hrdý, hlásit se k ní a podporovat, neboť, srovnáme-li počet Evropanů a Američanů s počtem obyvatel zbytku světa, dostaneme mizivé číslo. Tento poměr se navíc rapidně zmenšuje.

Svoboda versus Jistota je konflikt, který nedávno prolétl všemi médii a promítá se do politického života. Na jedné straně stojí ČSSD se svým programem ,,Jistot“ a na druhé straně ODS s programem ,,Svobod“, obojí by šlo lehce zpochybnit. Proč ale musí jít jistoty proti svobodě? Přeci klíčem k rovnici, jejímž řešením je svoboda = jistota, je jedno slůvko. Odpovědnost. Takový člověk dokáže nést odpovědnost za svůj osud, nehledá výmluvy a ještě spíše neviní jiné či dokonce stát ze svého osobního neúspěchu - a právě takový člověk by přeci měl být ideálem evropské kultury.

S odpovědností přijde jistota. Jistota, že dostanete, co si zasloužíte, nic jiného ale přece taky nemůžete žádat! Navíc je potřeba si uvědomit, že ty ,,Jistoty“ nabízené ČSSD přivedly Česko do abnormálního dluhu, který navíc teď, v době ekonomické krize, činí obrovské potíže a představa, že bychom si mohli dovolit ještě sociálnější program, pochází z říše snů, demagogů a lidí co postrádají zdravý selský rozum.

Navíc nás čeká mnohem větší problém, až generace „babyboomu“ přijde do důchodu. Pan Paroubek před čtyřmi lety, když měl problém na stole, ho smetl s tím, že se zvýšila porodnost a že se to vyřeší samo (problém je ale o něco starší (přesně o šedesát let), a další vláda ODS ho pod stolem nechala, což sice bylo politicky očekávatelné, ale je to jenom valení balvanu před sebou. Právě kvůli tomuto problému je potřeba, aby se nějaký politik konečně nebál náročného úkolu, převzal odpovědnost do svých rukou a problém systematicky vyřešil, ale k tomu je i potřeba, aby se občané ztotožnili s odpovědností a svobodou. Pan Kalousek se ukázal v minulé vládě jako velmi schopný ministr financí a jeho nová strana bere odpovědnost, jako jednu ze svých priorit, tak věřím, že právě on by to mohl dokázat.

Co člověk potřebuje k tomu, aby byl šťastný? Lásku? Svobodu? Vnitřní mír? Peníze? Je to na každém z nás, ale téměř u každého se peníze či bohatství (což je dost velký rozdíl) objeví na jednom z prvních míst. Na tom není nic špatného, protože tisíciletý vývoj lidstva k tomu tak prostě dospěl, i když peníze by neměly být to jediné. Co to ale je dostatek peněz? Pokud se zeptáte téměř kohokoliv, zda by chtěl mít dvakrát větší příjem, odpoví vám, že ano, ať už je v jakémkoliv postavení.

Není to tedy tolik o výšce či nějaké konkrétní hodnotě příjmu, jako o prostředí, ve kterém se nacházíme. Aby mohl mít občan dostatek peněz a být, řekněme, spokojený, musí logicky celý stát být ekonomicky pozitivní – prosperovat. Je třeba ale dodat, že naštěstí už dlouhou dobu prosperita státu neleží na státu, ale na občanech a nejvíce na podnikatelích.

Shrneme-li tedy předchozí teze, tak pro představitele střední Evropy hodnoty Tradice, ve smyslu přijímání své kultury, Odpovědnost, ve smyslu nezávislosti a svobody, a Prosperita, ve smyslu nutné podmínky spokojenosti občanů, rozhodně patří mezi TOP nejdůležitějších.