Svatovavřinecký rozhovor z vrcholu Sněžky pro MF Dnes

Nemrzelo vás, že jste musel jet lanovkou?

Mrzelo, ale před dvěma měsíci jsem si při tenisu natrhl lýtkový sval, a když už jsem myslel, že je všechno v pořádku, tak mě to začalo bolet víc a víc. Najednou se ukázalo, že se to přeměnilo v trombózu, takže bych správně vůbec neměl chodit. Doufám, že příští rok zase budu moci jít pěšky.

Účast na Svatovavřinecké pouti je jedna z nejnižších v novodobé historii. Čemu to přičítáte?

Je určitě nejnižší, co pamatuju. Myslím si, že nenormální politická a mediální reakce na koronavirus vytvořila atmosféru paniky a bohužel se to projevilo i v tomto.

Pouť se letos poprvé koná v kulisách Sněžky obehnané ochrannými sítěmi, které mají zamezit vstupu turistů na alpínské trávníky. Jaký to na vás dělá dojem?

Zas tolik mi to nevadí. Více mi vadí úplně jiné věci, nepřetržité přiškrcování lidských svobod se bohužel projevuje i v tom, jestli smíme nebo nesmíme chodit na Sněžku. Před dvaceti let jsem sem chodil a vždy se mnou putovali politici z regionální i celostátní sféry. Nebyla to vycházka do přírody, ale dvě hodiny jsem diskutoval se zástupci Správy Krkonošského národního parku a ministerstva životního prostředí o tom, co s námi dělají. Vždycky když s vámi takhle jdou, tak slíbí, že to nebude tak hrozné, ale jenom se otřepou a už zase přitvrdí.

O extrémní návštěvnosti Sněžky se v poslední době často hovoří. Myslíte si, že je to skutečně tak vážné?

V Praze jsem neustále četl, že jsou tříhodinové fronty na lanovku. Dneska tam stálo deset lidí a čekali asi dvě minuty. Myslím si, že je to trochu mediální humbuk.

Poláci budou regulovat návštěvnost Sněžky semafory. Měla by se nějakým způsobem usměrňovat také z české strany?

Nevidím důvod ji regulovat. Mimochodem lanovka z Pece je podmínkami našich zelených už tak přiškrcena, že se na vrchol dostane málo lidí. Z polské strany jich sem jezdí třikrát tolik. Jsme vždy papežštější než papež. Stejně tak jsem zásadně proti zpoplatňování vstupu do národního parku. Vždycky jsem proti tomu bojoval a budu bojovat dál. Jsem v Krkonoších už tři dny a musím říci jednu jedinou věc: Krkonoše jsou plné na deseti známých místech, na tisíci známých místech jsou naprosto prázdné. Šel jsem z Černého Dolu do Pece pod Sněžkou a potkal deset lidí. Ať nás neregulují, ať nás nechají žít.

Otázky kladl Tomáš Plecháč, iDnes.cz, 10.8.2020