Tibetské vlajky a útoky na ně a jejich nosiče v pražských ulicích mají pramálo společného s lidskými právy v Číně, zato vše s lidskými právy v ČR. Výsledek tohoto testu je pro ČR zatím katastrofální.

Komentátoři, předhazující pokrytectví či dokonce zbabělost těm, kdo tento týden do pražských ulic přinesli tibetské vlajky (včetně, dosti typicky, Václava Klause ml.), minuli cíl naprosto přesně.

Vzít tibetskou vlajku do ulic Prahy, jež Jarda Luther Tvrdík polepil v naplnění svého snu čínskými rudými vlajkami, podle mého výkladu znamenalo mnohem spíše stručným grafickým symbolem vyjádřit asi toto:

„Jako svobodný občan svobodné České republiky zásadně nesouhlasím s tím, aby prezident téhož státu (obzvláště poté, co se jako pitomec pitvořil s krtečkem v čínské televizi a zpět do vlasti se poté vrátil privátním tryskáčem místní oligarchie) zprostředkovával za mé daňové odvody a při kontaminaci veřejného prostoru komunistickými symboly privátní kšefty, a do toho ještě přihazoval fantasmagorické geopolitické teorie o minulém porobení České republiky jhu EU a USA a jejích svobodných zítřcích ve strategickém partnerství s Čínskou lidovou republikou.“

Ano – je to dlouhé a v ulici tváří v tvář dobře organizované maoistické úderce stěží prezentovatelné. Přesně takhle bych to ale tibetskou vlajkou v pražských ulicích minulý týden sdělil já a čtenářům se omlouvám za to, že jsem dal přednost jinému programu jinde v ČR. Vynasnažím se, aby se to příště neopakovalo.

Dosavadní výkon české exekutivní moci (včetně jejích ozbrojených složek) je totiž alarmující. Zdá se, jako by ti pánové a dámy měli pocit, že jsou z našich daní placeni k tomu, aby pomáhali chránit nebeský klid na investice holdingu Čínské lidové armády, než proto, aby chránili základní práva a svobody občanů ČR včetně svobody projevu dle čl. 17 a svobody shromažďování dle čl. 19 Listiny základních práv a svobod. Policejní akce jako zabránění pokojnému, řádně ohlášenému shromáždění na Hradčanech nebo vniknutí do soukromých prostor za účelem zabránění výkonu svobody projevu vyvěšením tibetské vlajky v blízkosti hotelu Hilton jsou evidentními zneužitími policejních pravomocí za účelem omezení výkonu základních práv a svobod, a to za situací, kde ani hostujícím představitelům cizí země, ani nikomu jinému evidentně žádné nebezpečí (natož nebezpečí akutní) nehrozilo.

Necháme-li je postupovat po této trase dále, může se nám příště stát, že nás za úsvitu probudí pokusy policie vykopnout nám dveře, protože jsme den před tím napsali sakrastický blogový sloupek o Xindlu Z a jeho oligarchických zaměstnavatelích (o mé dveře si rozhodně zlomí nohy, ale to není ze systematického hlediska podstatné).

Excesy jako tento se dějí i ve vyspělých demokraciích – v roce 1967 např. nechala německá policie v západním Berlíně ochranku perského šáha, aby mlátila protestující německé studenty FU Berlin, a pro jistotu sama jednoho z nich ještě zastřelila. Takové úrovně dokonalosti Policie ČR minulý týden přeci jen ještě nedosáhla. Každý z nás by se však měl svými schopnostmi zasadit o to, aby každý velící důstojník Policie ČR musel ze svého postupu v pražských ulicích složit účet. A aby imigrační orgány ČR zohlednily násilné chování každého z občanů ČLR, u něhož je takové chování fotograficky či filmově zdokumentováno, ve vízovém řízení. Těch záznamů je plný internet.

Pokud jde o Xindla Z, bylo by možná vhodné, aby vypsal veřejnou odměnu za nejvhodnější český překlad výrazu kowtow , který (pokud vím) v žádném západním jazyce neexistuje, angličtina jej importovala z mandarínské čínštiny, a který by se nejméně do konce tohoto volebního období skvěle vyjímal na prezidentské standardě místo výrazu „pravda“.