PRÁVO: Rozkmotření v Čechách
I kdyby vás za to někdo zažaloval, nechvátejte shánět věcné důkazy. Správný soudce se nebude zajímat o to, nakolik je těžké nactiutrhání přiměřené okolnostem, ten si spíše posvítí na činy žalujících, nikoli žalovaného. A pokud se mu chování žalujících v širším kontextu nebude zdát dostatečně kalé, označí hněv za spravedlivý.
Pak ať jsou poškození rádi, že jim pouze nadali do mafiánů a nevrazili rovnou pěstí do oka nebo na ně nepoštvali opravdovou mafii. Vždyť v Čechách se všechno odjakživa shlukuje do mafií, taková už je masarykovská tradice. Jsou tu mafie politické a taxikářské, odborářské a lékárnické, neschází ani mafie novinářská, tak proč by chyběla zrovna mafie justiční? Je jich dokonce víc než jedna: třeba v Ústavním soudu jsou zastoupeny hned dvě justiční mafie - a skoro rovným dílem.
Žijeme v bájné zemi, kde zkorumpovaný politik, který krade, ani poledne nedrží, může ve Sněmovně vyzvat svého kolegu poslance: "Jen povězte, pane, kolik jste si nakradl, ať to národ ví! Ať každý ví, že já za stejné službičky beru jen poloviční úplatky." Rytířem bez bázně a hany je u nás hospodský hulvát, protože ví, že se mu nic zlého nepřihodí, je-li soudce ze správné justiční mafie spřízněné s tou jeho.
Uražený ať nezoufá: zbývá ještě fackování. Pro slabou ženu se to sice moc nehodí, leč každá slabá žena má silného muže, nebo aspoň kmotra. A vo tom to je, jak říká komik. Takže, dejte pokoj s tím právem!
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6
