... a dostal za to pokutu 5 000 Kč!

Stát dělá všechno pro to, aby svůj monopol na ochranu neztratil. Ačkoli nestíhá a z logiky věci přichází řešit až "po", dostanete flastr, když si pomůžete sami. Také pomáhat si navzájem má své meze.

Jakub Ditrich prodává elektrokola. Jedno mu svého času ukradl zloděj přímo z obchodu, a jelikož jeho majitel nenechal nic náhodě a měl po spáchání trestného činu zcela přirozenou a oprávněnou potřebu zloděje chytit, vzal záznam ze své bezpečnostní kamery v provozovně, udělal snímek, dal ho na Facebook a požádal lidi o pomoc. Zabralo to na 100%. Sama policie dokonce připouští, že díky tomuto kroku nakonec objevila ukradené elektrokolo za tři dny a pachatele zadržela o několik týdnů později. Jelikož to nebyl jeho zdaleka jediný prohřešek, skončil rozhodnutím soudu na rok ve vězení. Zdálo by se, že příběh má skvělý happy end. Vlastník příkladně chránil svůj majetek a aktivně přispěl, za pomoci ostatních na sociální síti, k jeho nalezení i k dopadení pachatele, který lidem zjevně neškodil poprvé. Jenže chyba lávky.

Úřad pro ochranu osobních údajů panu Ditrichovi uštědřil minulý týden pokutu ve výši 5 000 Kč a k tomu správní poplatek 1 000 Kč za vyřízení případu. Mluvčí úřadu při obhajobě pokuty prohlásila, že na takový krok, tedy zveřejnit fotografii zloděje bez předchozího výslovného souhlasu zloděje, nemá kromě policie nikdo právo. A to si raději nepředstavuji situaci, kdy by majitel obchodu vzal zbraň a zloděje na místě zastřelil. Kolo by mu sice zůstalo, zloděj by už nikdy nikoho neokradl a nemuseli bychom ho živit ve vězení, ale pravděpodobnost, že by majitel obchodu seděl za vraždu, je u nás, bohužel, téměř rovna jistotě. Co dodat? Napadá mě snad jen...

"No a teď řekněte vy mně. Stejně, že to bylo všecko úplně absurdní."
"Bolo, ako. A povedzte mi, občan, čo vy si predstavujete pod takým slovom absurdný?"
"Aha! No jo. No jo, no, tak se mějte pěkně, úřade."