Korupce je téměř nepostihnutelná a těžko se dokazuje. Je zajímavé, že jinak inteligentní lidé, jsou-li postaveni před korupční nabídku, chovají se jako mentálně retardovaní.

Stačí si vzpomenout na některé starší případy, kdy ti, již byli osloveni korupční nabídkou, nedokázali postupovat tak, jak velí zdravý rozum. Buď s tím přišli až po velice dlouhé době, kdy nebylo možno dokázat vůbec nic, anebo s tím místo na policii utíkali za novináři, popřípadě po pár dnech kontaktovali vedení své strany. Každopádně dokázali vyšetření korupční kauzy totálně zazdít.

Jako z jiného světa pak působí zpráva, že někdo dokázal zapnout více než dva mozkové závity a zachoval se tak, jak se zachovat má. Kontaktoval policii a v součinnosti s ní získal usvědčující materiál. Žádné utíkání za novináři a pokoutní nabízení amatérsky prováděných nahrávek.

Šimon Stejkoza, asistent poslance "čaroděje dobroděje" Babáka, udělal přesně to, po čem jsem už dávno ve svých článcích volal. Byl kontaktován trojicí libereckých podnikatelů, byl mu nabídnut patnáctimilionový úplatek a předána třísettisícová záloha.

Na oplátku měl Šimon Stejkoza zajistit, aby poslanec Babák na ministerstvu školství prosadil přidělení evropských dotací této trojici podnikatelů, kteří chtěli za dotaci ve výši 250 milionů postavit soukromou vysokou školu technického směru.

Mnohokrát jsem psal, že každý člověk má po pokusu o korupci kontaktovat policii a v součinností s ní přispět k usvědčení pachatelů trestného činu. Šimon Stejkoza mé volání zjevně vyslyšel, jako by snad mé články četl (snad si mohu trochu té polívčičky přihřát:)), a postupoval přímo učebnicově.

Kontaktoval policii, předal jí onu třísettisícovou zálohu a informoval svého nadřízeného. Schůzky s podnikateli pak byly policií monitorovány a řízeny. Na těchto schůzkách policie získala elektronicky veškeré důkazy.

Jedním z trojice podnikatelů je bývalý liberecký zastupitel za ODS Jiří Zeronik. "Byl jsem sám překvapen tím, co jsem se dozvěděl na policii, víc k tomu nemám co dodat," popírá svou vinu Zeronik. Prý chtěl přes poslance Babáka standardně prosadit projekt své vysoké školy, píše iDnes.

Nevím, zda je pro pana Zeronika korupce standardní postup, ale překvapení z toho, že by se něčeho měl nějaký korupčník dopustit, je prakticky průvodním jevem každé korupce. Nevěřím tomu, že by Jiří Zeronik nevěděl o tom, že se snaží někoho uplatit.

Podle Michala Babáka prý není jasné, zda nešlo jen o provokaci, pravděpodobně za účelem jeho diskreditace, ale myslím si, že k provokaci nedošlo. Pan Babák má dost svých problémů a jeho finanční toky jsou natolik šedivé a prapodivné, že k nasazování psí hlavy provokací skutečně není důvodu.

Panu Stejkozovi tleskám ve stoje. Konečně se našel někdo, kdo dokázal odhalit korupci a udělal vše tak, jak má být uděláno. Díky tomu má policie usvědčující materiál na základě kterého může korupčníky obvinit. Není k tomu zapotřebí pokoutných a nedůvěryhodných amatérských nahrávek, několikaměsíční váhání a cesta místo na policii za novináři, jak to předváděl v loňském roce pan Michálek.

Jsem rád, že se podařilo chytit korupčníky přímo při činu. Snad se konečně začíná blýskat na lepší časy a dodávám: jen houšť a větší kapky. Paradoxem je, že osobní statečnost za dokonalý postup a zasluhující si pomyslnou cenu předvedl člověk, který dělá asistenta obviněnému člověku s velmi podezřelými finančními toky.

Takový postup by měl být vždy. Člověk oslovený korupční nabídkou má kontaktovat policii a korupčníci pak nemají šanci vyklouznout, ať už by šlo o kohokoli. Policie má své důkazy a odměnou pro korupčníky není výnosný kšeft, ale trest. Pane Stejkozo, bravo!

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora.