V týdnu, ve kterém se v Praze konal festival (naštěstí už nikoliv „Pochod hrdosti“) Prague Pride, politolog Lukáš Jelínek ve svém sloupku nazvaném „Svatba“ (Právo 9.8.) uvedl, že prý „není na škodu, mluví-li se jeden týden v roce o těchto věcech detailněji“.

Odhlédneme-li od toho, že o „těchto věcech“ se detailně mluví již dlouhou dobu a asi i nadále bude, protože Poslanecká sněmovna již patrně nebude projednávat navrhovanou novelu občanského zákoníku, která by současný hit skupin LGBT+, totiž „sňatek pro všechny“, měla vložit do našeho práva, lze s tím souhlasit. Ovšem s tou výjimkou, že se budeme vzájemně naslouchat a nebudeme do nekonečna (nechci napsat přímo „do zblbnutí“) opakovat stále stejné mantry. Tak Lukáš Jelínek si klade otázku, proč vlastně politici „nepoloží mezi sňatkuchtivé dvojice rovnítko“, když prý nejde o nic jiného než „dorovnávat znevýhodnění v občanském životě“.

Opravdu? Tak hrubé zjednodušování problému je jen na škodu věci, zejména když zdaleka není obecně sdíleno. V Lidových novinách 5.8. napsal v této souvislosti Karel Oliva že jde o nárok sexuálních menšin na násilnou a shora nařízenou změnu významu slova „manželství“ a mnozí mu dali za pravdu. Neplyne již z jazykového rozboru tohoto slova, že jde o spojení muže a ženy?

Karel Schwarzenberg v obsáhlém rozhovoru v sobotním Právu 14. 8. k tomu řekl toto: „Homosexuálové by měli mít stejná práva jako ostatní, ale nevidím důvod, proč bych měl označit psa jako foxteriéra, když je to jezevčík, nebo pojmenovat růži tulipánem.“ A přesně o tohle nyní jde: o pouhou snahu o stejný název pro odlišné věci, nikoliv o nějaké právo!

Copak ale homosexuálové nemají stejná práva jako ostatní? Stěžují si na to, že jim registrované partnerství nezaručuje možnost vytvoření společného jmění, vzájemné zastupování, dědění, získávání informací o zdravotním stavu a kdo ví co ještě. Ale odkdy jsou v demokratickém právním státě vztahy mezi občany utvářeny pouze zákonem a ne svobodnou smluvní volností? To si nikdo nepovšiml, že počet heterosexuálních manželství stále klesá, a přesto tito lidé bez uzavření manželství žijí spolu, mají děti, vytvářejí rodinu? A žádný zvláštní zákon a oficiální „sňatek“ k tomu nepotřebují? Proč jej potřebují homosexuálové?

Navíc jde o špatný návrh novely občanského zákoníku. Výčtem právních vad bych mohl popsat celou stránku, tak jen ty do očí bijící. Pokud se zde v § 655 dosud stanovilo, že „manželství je trvalý svazek muže a ženy“, má toto ustanovená být pozměněno tak, že „manželství je trvalý svazek dvou osob“. Ale proč jenom dvou? Pokud je hlavním smyslem tohoto svazku to, že se lidé mají rádi a chtějí žít spolu, pak asi na počtu tak nezáleží. Není to nakonec diskriminace?

Kuriosní změna je pak navrhována např. v § 29, který se týká změny pohlaví. Dosud se zde stanovilo: „Změna pohlaví nemá vliv na osobní stav člověka, ani na jeho osobní a majetkové poměry. Manželství nebo registrované partnerství však zaniká.“ Nyní se navrhuje slova „manželství nebo“ vypustit. Což znamená, že pokud by jeden z manželů změnil své pohlaví, zůstávalo by manželství nadále platné. Pocity druhého z manželů si v praxi každý jistě dovede představit, o ochraně jeho práv nemluvě…

A konečně: opravdu chceme práva dětí zlikvidovat jen proto, že si nepočetná hlasitá skupina přeje pro své soužití nepatřičný název? Článek 7 Úmluvy o právech dítěte (zák. č.104/1991 Sb.) totiž stanoví:, že každé dítě má právo znát své rodiče, a obecně je přijímána skutečnost, že od své zletilosti právo, bude-li si to přát, znát své biologické rodiče má. Vzít mu toto právo znamená bagatelizovat genetický vklad řady generací. A vůbec zde nejde Jelínkovo „dorovnání znevýhodnění“, ale o ochranu, srozumitelnosti a přehlednosti právního řádu. Je totiž zásadním omylem předkladatelů návrhu domnívat se, že jeho přijetím by se vytvořil jeden právní institut „manželství“, který by se vztahoval na všechny a jehož ustanovení by také všechny zavazovalo. Pravý opak je totiž pravdou. Manželství pro všechny je iluze, neboť vždy budou existovat různé okolnosti a možnosti soužití lidí, .kteří jsou si rovnocenní, ale nikoliv stejní. Růži netřeba nazývat tulipánem…

Právo 19.8.2021

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem

Autor je ombudsman