Kde jsou ty doby, kdy jste mohli na rozlehlém parkovišti u pražské nemocnice Na Homolce bez obtíží zaparkovat? Když jsem tam ve středu 21. května přijel na kontrolu, bylo narváno. Dorazil jsem dřív, než znělo na lístku, který mne předvolával, takže jsem si řekl, že počkám, až nějaké auto odjede. Přede mnou stálo několik vozů, jejichž řidiči měli stejné úmysly. Stál jsem tam 15–20 minut, mezitím se zase další ve frontě za mnou nakupili.

Když jsem za více než hodinu odjížděl, všiml jsem si, že i napravo u zdi, kde je zákaz zastavení, stojí spousta aut. A mezi nimi rázovala statná městská strážnice a za stěrače zastrkovala lístečky, jimiž nešťastné řidiče povolávala k výslechu a nejspíš i k pokutě. Kdyby za mnou nejely další vozy, zastavil bych a pořádně jí vynadal. Ano, zákaz zastavení se má respektovat. Ale co má dělat nešťastník, který má nějakou bolístku nebo objednávací hodinu ke svému lékaři, když je parkoviště plné? Zaparkuje tam, kde nikomu nepřekáží – a to v tomto případě bylo - a přitom doufá ve velkorysost policajtů, kteří vidí, jak je situace neúnosná.

Jenže tahle strážnice s prázdnou lebkou si lebedila tím, že trestá lidi, kteří za nic nemohou, jenom neměli kde zaparkovat. Podle mého měla spíš oznámit na centrále, že situace na parkovišti u nemocnice je neúnosná, a proto by se měla urychleně řešit. Třeba tím, že sundají pitomé tabule zákazu zastavení. Rozhodně je to problém, nad kterým by se mělo vedení nemocnice zamyslet společně s radnicí Prahy 5 a vhodným způsobem ho zlikvidovat.

Není to moje první zkušenost s tupolebci z pražské městské policie. Nedávno jsem v pátek v sedm večer zaparkoval v modré zóně na Vinohradech. Ulice byly poloprázdné, cedule hlásaly, že od 6 do 8 hodin tam lze stát bez nebezpečí. Už dřív mi kdosi vykládal, že tam má být správně napsáno od 18 do 8 hodin.

Bohužel, když jsem vyšel po několika hodinách na ulici, své auto jsem tam nenašel. Na mém místě parkovalo jiné, také bez povolenky, stejně jako další v řadě. Když jsem zavolal na městskou polici, dověděl jsem se, že můj vůz odtáhli. Došel jsem na příslušné parkoviště, zaplatil 1450 korun a odjel.

Navíc za několik týdnů jsem dostal doručenkou přípis od městské policie, abych se dostavil k vysvětlení svého přečinu. To jsem se naštval. Jistě, podle zákona má policie právo žádat vysvětlení, ale co tam budu vysvětlovat? Že jsem blbě zaparkoval? Kromě toho zbytečně vyhazuje peníze za tuhle předvolánku.

Hledal jsem tedy na internetu pražskou městskou policii. Její stránky jsem našel, ale žádnou možnost s ní tímto způsobem komunikovat. Napsal jsem jí tedy dopis, ve kterém jsem vysvětlil své pohnutky, a odmítl přijít s tím, že by to byla ztráta času pro mne i pro policajty. Nemyslím si, že jsou všichni policajti – ať městští nebo republikoví – tupci, setkal jsem se s mnohými, s nimiž byla radost jednat. Jenže v každém zaměstnání se najdou lidé, kteří kazí své firmě pověst.

A potom jsem objevil mailovou adresu náměstka primátora Rudolfa Blažka, jemuž jsem si na tohle nesmyslné obtěžování tupolebců z městské policie postěžoval. Odpověď čekám – než to vyšetří, nějaký čas to potrvá. Doufám, že aspoň on jako politik bude uvažovat logicky.

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz