Kaplického „chobotnice“ plní v poslední době pravidelně přední stránky médií. Spor o tento extravagantní projekt se dnes ale přesunul zcela do roviny politické. Sám Kaplický zásah politiků do posuzování umístění jeho stavby označil za „návrat k praktikám bývalého komunistického režimu“. Jak se ale zdá, ona tolik vychvalovaná mezinárodní architektonická soutěž se konala v podmínkách až příliš českých.

Po oznámení výsledků mezinárodní architektonické soutěže na výstavbu nové Národní knihovny (NK) v Praze si ředitel NK Ježek pochvaloval, že se po dlouhé době podařilo v Praze realizovat skutečně reprezentativní soutěž. Ta byla obeslána mnoha návrhy, z nichž pak mezinárodní porota vybrala po několika kolech právě návrh architekta Kaplického. Najednou ale vychází najevo, že se Kaplického projekt nachází na jiných pozemcích, než bylo určeno. Primátor Bém i další zastupitelé Prahy hovoří o nutnosti změnit územní plán. Ježek oponuje s tím, že pozemky, na kterých se nachází projekt NK, byly Prahou přislíbeny. Přetřásá se otázka, kdo v této záležitosti mluví pravdu a kdo ne. Primátoru Bémovi se vyčítá zase „obrat o sto osmdesát stupňů“, což například Mladá fronta Dnes zdokumentovala na základě výroků primátora. Bém sám tvrdí, že jemu samotnému se projekt Kaplického líbí a hledá pro novou NK „vhodnější umístění“. Do záležitosti nové NK na Letné se navíc opět vložil prezident Klaus, který obhajuje to, že projekt Kaplického NK musí projednat pražští zastupitelé. To, že Kaplický sám popírá právo zastupitelů jednat o nové NK na Letné, dokonce Klaus považuje za „útok na demokracii“.

Jinou věcí je, že mezinárodní porota ocenila projekt natolik extravagantní a provokativní, že bylo velmi naivní myslet si, že vítězný návrh bude s všeobecným nadšením přijat. Navíc, pokud i mezinárodní unie architektů konstatovala, že vítězný návrh nedodržel jednu z podmínek zadání, nelze se divit ani tomu, že se proti výsledku soutěže postavili i neúspěšní soutěžitelé, kteří podmínky zadání beze zbytku splnili.

Ježek tvrdí, že si neumí představit, kdo by se zúčastnil případné druhé soutěže poté, co by byla ona první zrušena tak, jak se o tom zmiňuje například prezident české unie architektů. Už současná diskuse o výsledcích soutěže a nad vítězným návrhem podle Ježka prý Česko poškozuje.

Sečteno a podtrženo, celá slavná mezinárodní architektonická soutěž se zcela evidentně konala za nejasně schválených podmínek a předpokladů. Považuji proto za hlavního strůjce všech problémů vyhlašovatele soutěže, tj. Národní knihovnu. Tím, že sama vyhlásila podmínky soutěže, které pak porota nebrala v úvahu, a tím, že se spokojila s fádními přísliby na pozemky od města Prahy, jenom přilila oleje do ohně současných diskusí. Sebechvála ředitele Ježka na zdařilou mezinárodní soutěž tak byla velmi předčasná.