Praha kvůli obavám z potenciální arbitráže hájí jednu z nejpodivnějších změn zemědělských pozemků na stavební parcely

Starostka pětisethlavých Benic Věra Topičová si v létě oddechla. Zdálo se, že jedna z nejmenších pražských městských částí definitivně zažehnala nechtěný rozvoj pod taktovkou pražského developera Sebastiana Pawlowského. Městský soud v Praze zrušil změnu územního plánu, která by mu umožnila "kultivovat" okolní pole a přírodní park Botič–Milíčov sídlištěm pro více než tři tisícovky nových obyvatel.

Noční můra Věry Topičové, která stojí v čele obce už sedmým rokem, ovšem neskončila. Město Praha podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a jedna z nejpodivnějších změn zemědělských pozemků na stavební parcely z éry Pavla Béma vstupuje do dalšího dějství.

Povedená investice

Pawlowski se proslavil především kouskem z roku 2006, kdy se mu podařilo pronajmout pražskému magistrátu budovu bývalých Škodových závodů na dvacet let za těžko uvěřitelné čtyři miliardy korun. Nyní dostal politika, který otevřeně hovořil o korupčních praktikách provázejících územní plánování v Bémově éře, do schizofrenní situace. Bývalý radní pro územní plán a současný primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) na začátku května rozhodnutí městského soudu o zrušení změny územního plánu uvítal slovy: "Veškerá odborná stanoviska ukazují, že tato změna neměla projít a byla schválena pod politickým tlakem předchozí garnitury." O tři měsíce později ovšem Praha podala proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. "Tento postoj magistrátu je pro mě překvapivý zvláště poté, co primátor Hudeček deklaroval, že město kasační stížnost nepodá," reaguje starostka Benic Topičová.

Město ustoupilo tlaku developera. Pawlowski se nechce smířit s tím, že bude moci na zhruba třiceti hektarech pole, za které zaplatil s vidinou zhodnocení změnou územního plánu 360 milionů korun, maximálně sedlačit. Přestože změnu nikdo negarantoval a jeho pole mu nikdo nehodlal kolektivizovat, rozhodnutí městského soudu přirovnával k vyvlastnění jako za stalinského režimu a městu začal vyhrožovat arbitráží. Náhradu škody za vynaložené náklady na projekt a ušlý zisk už vyčíslil na 2,5 miliardy. A Praha se lekla. "Právníci mě přesvědčili, že pokud by se Praha neodvolala, mohla by tím poškodit svou pozici v případné arbitráži," vysvětluje primátor Hudeček.

Město bude hájit zájmy developera nadále. Městský soud kromě toho, že změnu zrušil, rozhodl, že Pawlowského firma Projekt Sever není účastníkem řízení, čímž mu vzal možnost se odvolat. To mohla udělat jedině Praha, která se dříve Hudečkovými ústy radovala, že soud prohrála.

Pawlowski skoro proti všem

Zažalovat město jako původce změny územního plánu se rozhodla starostka Topičová po letech, co pražští politici nechtěli slyšet, že by příliv tisícovek lidí znamenal pro Benice katastrofu. "V novém satelitu by nemohli být noví obyvatelé spokojeni. V obci je jen jeden krámek, naše děti chodí do školky a do školy v sousední Uhříněvsi, doprava na jedné úzké silnici třetí třídy kolabuje už nyní a pokračování Pražského okruhu směrem na Běchovice je stále v nedohlednu. Veškeré investice by nakonec musely proudit do nové části obce, která by přerostla současné Benice sedminásobně," tvrdí starostka. Pražští zastupitelé proměnili Pawlowského latifundie ve stavební parcely v roce 2010, přestože jejich velká část leží v území, které mělo výhledově sloužit k rekreaci.

A také navzdory nesouhlasnému stanovisku Regionálního organizátora pražské integrované dopravy (ROPID), které poukazuje na nedostatečně dopravně řešenou lokalitu. Tak velký rozvoj obce byl i v rozporu s nadřazenou plánovací dokumentací. Především se ale negativně vyjádřila Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), jelikož pozemky protínal plánovaný koridor mezi Prahou a Benešovem s výhledovou spojnicí do Brna. Trať byla zanesena v Zásadách územního rozvoje (ZUR), které připravoval pod gescí bývalého radního pro územní rozvoj Martina Langmajera Útvar rozvoje města a odbor územního plánu na magistrátu od roku 2008. Figurovala i v konceptu nového územního plánu. Zásady začaly platit v lednu roku 2010, tedy dva měsíce před schválením změny pole na stavební parcely. "Pracovníci útvaru si přirozeně kolize všimli, pod hrozbou vyhazovu byly ale jejich námitky umlčeny," tvrdí zdroj týdeníku Euro, který si nepřál zveřejnit své jméno.

SŽDC kvůli trati odmítala vydat kladné vyjádření k developerskému záměru, které Pawlowski potřeboval pro územní rozhodnutí. A tím mu znemožňovala začít stavět. I v dopise řediteli SŽDC před koncem loňského roku Pawlowski uvádí, že v případě další blokace projektu je připraven se soudit. Městský soud v Praze ale trať ze Zásad územního rozvoje vymazal. Žalobu proti hlavnímu městu podal Pawlowski letos na začátku ledna. A vyhrál. Vyhraje za něj město Praha i u Nejvyššího správního soudu?