Ve svém fejetonu Nezapomenutelný 28. říjen z 3. 11. 2016 vzpomíná pan Neff na podivně napjatou nervózní atmosféru, kterou zažil se svými rodiči při oslavách 28. října na Václavském náměstí někdy v druhé polovině padesátých let.

Poslední oslava 28. října na Staroměstském náměstí nebude podle pana Neffa asi nikdy zapomenuta. Panovala tam prý jakási atmosféra sounáležitosti a také vzdoru. Připadalo mu, že se zase vrátilo to „tady my a tam oni“, jako to bylo za minulého režimu, a také za protektorátu, zná to od rodičů.

Pan Neff pokračuje přirovnáním nejvyšších ústavních činitelů ke čtveřici padouchů, kteří se podepsali pod servilní supliku vládcům čínské veleříše ...

Podle něho také prý zkoumáme detektivní příběh starého muže, který byl pod záminkou pocty vylákán do Prahy, aby byl vzápětí potupen a lidská solidarita ho obestře náručím sympatie... A do toho prý fabulační proud: stařec je figurkou v intrice, kterou by nezosnovala ani Dumasova Mylady.

Úvahy pana Neffa gradují v posledním odstavci. Staroměstské náměstí prý v atmosféře radosti a jakéhosi bujarého vzdoru, zatímco na Hradě strnulá ceremonie vroubená vojáky a šavlemi, ceremonie prý nepochybně důstojná, byť s groteskními vsuvkami. Znovu připomíná ten princip „my a oni“, ten je prý dokonale viditelný – záře svíček v rukou malých dětí na náměstí a nahoře na kopci září světla Vladislavského sálu. Prý to vůbec není dobře. Ale horší by bylo, kdyby svítila jen ta okna nahoře a na náměstí bylo temno, konstatuje v závěru svého fejetonu Ondřej Neff.

Co na to říci?

Panu Neffovi připadaly letošní oslavy 28. října jako za minulého režimu a za protektorátu. „My a oni.“ „Záře svíček v rukou malých dětí na náměstí a na hoře na kopci září světla Vladislavského sálu.“ Asi si pan Neff v „euforii“ nevšiml hnědé hmoty znázorňující hlavu prezidenta republiky na exkrementu, transparentu s textem ODMÍTÁME NORMALIZAČNÍ MÓRESY HRADNÍ PAKÁŽE a dalších urážlivých hesel. Vzdáleně mi to připomíná dobu první republiky, kdy při státní návštěvě psalo Rudé právo: „Zase žranice na Hradě.“

Pan Neff se otevřeně přihlásil k „trucpodniku“ na Staroměstském náměstí, připojil se k lidem včetně umělců, kteří si myslí, že jen ta jejich pravda je ta pravdivá, že oni jsou rozhodnutím nějaké vyšší moci předurčeni k tomu, aby ostatním lidem kázali, co je pravda a co lež.

A to vše proto, že na Hradě sedí Miloš Zeman, který, jak říkají, není jejich prezidentem.

Ano, zatím jde ze strany těchto lidí jen o verbální útoky. I když sprosté.

Otázkou však je, kam až jsou ve své nenávisti schopni zajít.

A já se bojím, že dost daleko.