Článek starosty šumavské obce Modrava, pana Antonína Schuberta, o neetické kampani ekologistů, bych mohl přirovnat třeba k útokům funkcionářů KSČ na Chartu 77. Ale byl by to úplný nesmysl a stejně absurdní obvinění, jako přirovnávat činnost Hnutí DUHA k událostem roku 1938 v Sudetech, jak to ve svém článku učinil pan starosta.

Podobně absurdně působí popis celonárodního spiknutí úředníků, politiků, vědců, herců, zpěváků a veřejnoprávních médií, které pod vedením Hnutí DUHA pošlapává práva obcí a místních lidí na Šumavě. Nicméně na této konspirační teorii je zajímavé to, že pan Schubert ve výčtu spiklenců zapomněl na pět šumavských obcí (Lenora, Prášily, Srní, Želnava a Kubova Huť, viz), které se veřejně připojily k podpoře divoké přírody a sněmovní verze novely zákona o ochraně přírody.

Také snaha „obvinit“ Hnutí DUHA, že utratilo za svoji kampaň na Šumavě 150 milionů korun, nemá žádnou oporu v realitě. Taková částka je totiž desetinásobkem ročního rozpočtu celé naší organizace. Na aktivity pro ochranu unikátní divoké přírody na Šumavě získalo Hnutí DUHA za posledních deset let 9 milionů korun prostřednictvím grantů od nadací i státních institucí - na základě transparentních grantových řízeních. Vše je do posledního haléře vyúčtováno a ověřeno auditem. Nestydíme se za to, že jsme schopni zpracovat smysluplné projekty a získat na ně podporu, ani za to, že naši práci podporují tisíce individuálních dárců a dárkyň. Díky tomu jsme mohli například spustit web www.zachranmenarodniparky.cz, kde se k ochraně národních parků přihlásilo za měsíc již 50 tisíc lidí.

Starosta Schubert možná žije ve virtuální realitě a pracuje s „alternativními“ fakty a čísly. To by vysvětlovalo například jeho přesvědčení, že senátní návrh novely zákona navrací pravomoci obcím, které jim chce vzít sněmovnou schválená verze. Pravděpodobně totiž za součást spiknutí považuje i právníky z Katedry práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kteří v nezávislém stanovisku odhalili, že senátní novela práva obcí oproti sněmovní nezlepšuje, v mnoha případech je tomu - dle znalců práva - dokonce přesně naopak (PDF).

Pan starosta oponuje tvrzení, že hrozí masivní výstavba a přeměna harmonické krajiny na lunaparky. Má sice pravdu, že rozvoj obcí má být dle senátní verze cílem jen pro tzv. zónu kulturní krajiny, která na Šumavě nyní zabírá necelých 5 % rozlohy. Jenže zapomíná uvést, že senátní verze zároveň vyžaduje zařazení do kulturní krajiny plochy, které v NP Šumava odpovídají polovině rozlohy parku a v NP Krkonoše a NP České Švýcarsko dokonce ještě více.

A mohlo to být ještě horší. Poslanec Jan Klán (KSČM) navrhl rozšířit možnost rozprodat veřejné pozemky v národních parcích v celé zóně kulturní krajiny, která bude obsahovat zastavěná a zastavitelná území obcí a také trvale obhospodařované lesy, louky a pole. Navrhl zrušit v celé zóně kulturní krajiny předkupní právo státu na pozemky, které se jejich majitel rozhodne prodat, čili zabránit státu, aby pozemky vykoupil pro ochranu přírody a krajiny. Navrhl také zrušit paragraf novely, který říká, že orgány územního plánování a stavební úřady, které povolují stavby, mají vykonávat svoji činnost s respektem k ochraně přírody v národních parcích. Pozměňovací návrh mu předal právě starosta obce Modrava Antonín Schubert. Poté, co Jan Klán zjistil, že fakticky navrhuje privatizaci půdy v národních parcích, pozměňovací návrhy stáhl. Návrhy na jednoduchý rozprodej pozemků se objevily pak i v Senátu, ale byly natolik kontroverzní, že nebyly schváleny.

Bláznivou teorii o aktivistech sázejících po nocích stromky ve svitu reflektorů, aby ráno mohli ukazovat přirozenou obnovu lesa, již použil prezident. Panu Schubertovi tak nezbylo než počítat zmařenou produkci kyslíku za stromy, které podlehly kůrovci. Oba však usvědčují miliony přirozeně bujících stromků, které bez ohledu na přání obou pánů vytvářejí novou generaci lesa (viz).

Pan starosta Schubert má pravdu, že debaty o novele zákona o ochraně přírody se točí převážně kolem Šumavy. To není dobře. Senátní verze novely ohrožuje také NP Podyjí, NP Krkonoše a NP České Švýcarsko. Sněmovní verze - jakkoliv k ní máme výhrady - je krok k moderní ochraně divoké přírody, garantuje práva obcí a pomáhá místním ekonomikám, které jsou postaveny právě na turistice za nedotčenou přírodou (PDF). A těží z ní také obec Modrava, turistů tam podle sčítání jezdí stále víc.

Autor je programový ředitel Hnutí DUHA